Náročný týden, co stál za to

3. září 2016 | 20.51 |

Tenhle týden byl fakt neco. Kolegyně účetní odešla do nové práce a přišla nová. Takže spousty práce, spousty zmatků, ale začínám si věřit, že to zvládnu. Stojí za mnou společnost a lidi v práci hodně podporují, což mi dodává pracovní sebevědomí a hlavně odvahu. Do toho všeho jsem se i stěhovala. Dneska byla finální verze stěhování. Před týdnem v sobotu mi volali kvůli prohlídce. V neděli byla prolídka, kdy jsem byt okamžitě zabrala a složila rezervační poplatek. Předání klíčů mělo proběhnout ve čtvrtek, ale nakonec se tomu událo už v úterý. Ve středu jsem sem hned po práci jela uklízet a čtvrteční odpoledne jsem s mamkou strávila v Ikee, kde jsem nakupovala nádobí a další nutné věci, ale ne nic velkého (byt byl vybaven). Ve čtvrtek večer jsem pak ještě něco balila, v pátek odpoledne finální verze úklidu a navazení prvního kufru a dnes jsem se odstěhovala vše a čeká mě tady první noc. Po tom celém týdnu jsem z toho maximálně vyřízená, unavená, ale naprosto šťastná.

Mít něco svého je prostě nepopsatelný pocit a zároveň divný... teď už jsem asi vážně dospělá. Za dnešek jsem stihla už vyprat tři pračky a vybalit vše do posledního puntíku. Asi dneska lehnu a budu spát jako zabitá, ač mám normálně se spaním v novém prostředí první noc vždy problém.

Bydlím tedy v Krči, malinký kousek nad nemocnicí. Do práce to mám autobusem plus vlakem dvacet minut. Je to garsonka... je malinká, ale mně to zatím stačí a já se tu cítím dobře. V koupelně je naprosto luxusní rohová vana, která byla vždycky můj sen. Kdo to vyslyšel? Dneska jsem ji už otestovala a prošla výborně. To se budu o víkendu krásně rochnit v pěně :-D. Jsem ráda, že tady není sprcháč. Nemáme ho ani doma a teď jsem v nem fungovala dva měsíce a prostě mi sprcháč nevyhovuje. Většinou se teda ve vaně sprchuju, ale furt mám tu vanu raději víc, než sprcháč. Taky mám naprosto romantický výhled z dvanáctého patra na průmyslový komín, který v noci svítí červenýma výstražnýma světlama, ale to neva. Jinak ten výhled je božskej a už si na tu výšku značně zvykám a už mi to vůbec nevadí.

Vždycky jsem se rozčilovala, že já nikdy nebudu bydlet v obrovském paneláku a v bytě a uř vůbec ne na pražském jižním městě a hle. Jsem tu a vůbec mi to nevadí. Opět jsme u "Nikdy neříkej nikdy." A já si jdu jen užívat své nové bydlení, chtěla jsem si jen veřejně vesele juchnout :-D

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Náročný týden, co stál za to boudicca 04. 09. 2016 - 12:42
RE: Náročný týden, co stál za to tlapka 04. 09. 2016 - 15:27
RE: Náročný týden, co stál za to rebarbora 08. 09. 2016 - 19:21