Budoucnost člověka je v seberealizaci

23. únor 2016 | 23.20 |

Ahojte! Dala jsem si tady předsevzetí, že až konečně sepíšu článek o Colours of Ostrava, tak posléze můžu napsat i nějaký ten článek na blog. Nu, stalo se a teď jsem tady a poslouchám úžasnou pecku od Underworld, kterou jsem našla právě díky psaní článku o Colours.

Nikdy neříkejte, že vás život je nudnej. Ve chvíli, kdy to vypustíte z pusy se vám začne otáčet, ani nevíte jak. Děje se kolem toho mě teď tolik a já mám co dělat, abych to všechno stíhala vstřebávat. Před měsícem nám odešla hlavní kuchařka a ve stejný moment rezignovala i naše ředitelka. Prvně jsem to viděla, jako neřešitelnej problém. A teď? Fuuu... je to ošklivý, ale mně zase asi po půl roce ta práce neskutečně baví. Práce je dost a já nestíhám a byla jsem tam teď, díky tomu i o víkendu. Je tam ale naprosto uvolněná atmosféra a konečně i ty věci v kuchyni si mohu, tak nějak šéfovat podle svého, protože nová hlavní kuchařka mi projevila důvěru.

Už to bude i dva měsíce od toho, co jsem poznala "svého" chlapce. Teď 15. 2. to bylo měsíc od toho, co jsme se poprvé viděli a včera týden od toho, co jsme se viděli oficiálně naposledy. Tak nějak jsem úsměvně dostala kopačky a já vám ani nevím proč. Prostě se rozhodl jednoho dne, že z ničeho nic přestane odepisovat. Tedy ono to nebylo úplně z nenadání. Vyrukoval na mě jedno odpoledne totiž s tím, že moje mamka si na něj zjišťuje informace u kamarádů bráchy. No hrozná kravina. Bylo to totiž tak, že moje mamka prohodila v práci s kým se stýkám a její kamarádka řekla Jéé, s jeho bráchou chodí náš Filip pařit." Nějaký dobrák to prostě úplně otočil a tenhle si to nenechal nechat vysvětlit a od té doby se mi neozval. Úplně největší tragédie to byla asi minulý týden ve čtvrtek, kdy jsem ho po této hádce úplnou náhodou potkala u nás u zastávky (není nad to si najít někoho v místě vašeho pracoviště). Krve by se ve mně nedořezal během prvních pár sekund :-D. Mávl mi, a tak si říkám, ááá že by se pán odrazil a nebyl už uraženej. No dobře, večer jsem mu tedy po týdnu nekomunikace zkusmo psala, že jestli jen neměl čas nebo prostě rozchod. A víte co je bingo? Do dnešního dne si tu zprávu nepřečetl... natož aby odpověděl a vím, že se mu ta zpráva doručila. To se tomu chlapec uměl postavit čelem, jen co je pravda! :-D. Nejdřív obrovská tragédie, ale teď si říkám, že společného jsme měli jen velmi málo a stát o někoho, kdo akorát fňuká, pověst má ani raději vůbec nechci pořádně vědět jakou... no pf.

Vlastně stavu, kdy jsem snad i ráda, že to nevyšlo (ač mě to občas zamrzí, ale to je asi normální... prostě je to čerstvý) mě odprostil někdo jiný hned tuhle sobotu. A to je svým způsobem můj další problém! :-D Znám ho rok, je to můj šéf z hudebního magazínu a já o něm celý ten rok všude možně vyprávím, že jako šéf dobrý, ale jinak proboha nic jinýho, protože moc dobře vím, že on by o mě měl a má od prvních chvil obrovský zájem.

Těžko soudit, jestli nalehko nebo navážno. Takže já si myslím tohle, ač s ním jinak naprosto v pohodě vycházím a pak přijde tahle sobota a věci naberou totálně jiný spád a on mě během večera něčím dostane a je mi absolutně putna, že když jsem ho viděla před měsícem poprvé, tak jsem si říkala, že ten se mi fakt nelíbí jakkoliv. Hm. Ono to ale tak jednoduše nepůjde, protože 1) vážně netuším podle jeho povahy, jak dalece on by to se mnou zamýšlel 2) aktuálně má měsíc starou známost. Čas ukáže, a nebo mně se v těle do té doby srovnají hormony, do normálu :-D.

A abych toho teď k řešení neměla málo, tak 1. 3. mě čeká první den rekvalifikačního kurzu. Jedná se o krz na mzdovou účetní a trvá do 21. 4. Zkouška následuje hned 26. 4. Kurz mě čeká dvakrát týdně (vždy úterý a středa) od 16 do 20 hodin. Až kurz udělám, dostanu certifikát a budu si moct nabrat nějaké společnosti, abych jim mohla dělat mzdy sama na sebe. Je to pro mě obrovská výzva a doufám, že to zmáknu. Ráda se vzdělávám, když v něčem vidím smysl a v tomhle smysl vidím. Především pro svůj budoucí kariérní život, kdy budu moct být pánem svého času :-).

I se teď nacházím v období, kdy listuju, že jsem nešla studovat nějaký obor zaměřený na marketing a management, protože čím dál víc zjišťuju, že mě právě tohle téma baví, mám pro něj vlohy a využila bych ho v hudební branži. Tak studium tohodle třeba příště? Teď se uvidí, jak by mi to šlo, protože se hodlám vrhnout na vytváření nějaké koncepce rozvoje našeho hudebního magazínu. Chci sepsat nějaký elaborát o tom, jak celou stránku propagovat, jak získat sponzory, jak nás víc dostat do podvědomí apod. Hodlám na to využít i nějaké studie o sociálních sítích a pak to hodlám předložit šéfovi a nějak bych se podle toho ráda začala řídit.

A je to tady už hrozně dlouhý, takže já pro dnešní večer končím. Mějte se krásně ;-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Budoucnost člověka je v seberealizaci tlapka 24. 02. 2016 - 14:43
RE(2x): Budoucnost člověka je v seberealizaci damn-girl 24. 02. 2016 - 15:21