A co ty špatné dny?

27. únor 2016 | 23.34 |

Zdravím vás. Mám taková pocit, že tady Tlapka rozjela další boom, a nebo se mi to jen zdá. Hovořím o tom, jestli na blog zachycovat i ty špatné střípky ze života nebo nezapisovat. Nedalo mi, ale i já bych se nakonec k tomuhle téma ráda vyjádřila. Snad mi tedy dovolíte :-D

Musím říct, že ze začátku jsem si její článek právě o tomhle vzala asi moc osobně, jak moc fňukám apod. K tomu se teď a tady klidně veřejně přiznám, abychom si rozuměli ;-D.

Tak tedy, zachycovat na svůj blog i ty horší časy nebo jen ty dobré? Někteří blogeři jsou pro nezapisovat, že na blogu chtějí mít jen ty věci hezké. Další jsou pro a zachycovat. Já musím říct, že od prvních chvil svého blogování sem píšu, jak věci dobré, tak i ty věci špatné a vždy to tak bylo a bude, nehodlám to nějak měnit. Proč? Prostý život člověka je prostě takový. Jednou jste nahoře a jednou zase dole. Špatné období se střídá s obdobím dobrým. Stejně jako to je v přírodě s počasím. Nikdy se na světě podle mého nenašel někdo, komu by všechno jen nevycházelo či vycházelo.
Teď se vrátím k té otázce proč, od které jsem před pár řádky odskočila k těžkému rozjímání nad životem. Já na svůj blog pokaždé budu přicházet s úspěchy, ale i s neúspěchy. Můj blog totiž mapuje dobré i to špatné a já chci, aby můj blog mapoval obě stránky věci. Jak se říká, na každé věci špatné je nějaká věc dobrá. Čím jsem starší, tím si tuhle větu uvědomuji... hlavně to, že je zcela pravdivá. Opravdu čím dál víc si říkám, že z každé špatné věci jsem si vazala něco dobrého. Něco jsem se naučila. Vlastně jsem se daleko víc naučila, když jsem si nějak natloukla nos. Z úspěchů si tolik poučení do svého vlastního života neberu. Tak si říkám, není to nějaký druh sebepoškozování, že v určitém směru ty nezdary vlastně vítám, protože si z nich odnesu daleko víc než, když se mi něco povede a vše vychází podle plánů? Každý neuspěch je pro mě nová výzva, která mě neskutečně žene ji nějakým způsobem překonat a hledat nové cesty a odbočky a neskutečně se rvát, abych došla k nějakému tomu pomyslnému cíli. Pravda je totiž také jedna věc - není ani tolik důležitý cíl, ale hodně dělá i ta cesta k němu.

Abyste si nemysleli. I já mám své depky a jednou takovou si procházím právě teď. Na jednu stranu mi nechybí vůbec nic a dělám to, co mě baví, ale na stranu druhou mi chybí hrozně moc a v určitém směru se aktuálně cítím hrozně prázdná. Hrozně ráda bych z toho nějak ven, ale zrovna teď to nejde. Hrozně se těším, co si z toho odnesu, a jak mi to dá do dalšího života, ale teď se v tom plácám a nevím.

Ještě bych se ráda vrátila k tomu blogu. Proč sem píšu i ty věci špatné? Zjišťuju o sobě, že jsem docela velký svěřovací typ, ale jsou veci, které nedokážu říct lidem kolem sebe a naopak. A právě blog mi přijde jako výborná alternativa pro tyhle chvíle.

A co vy? Jak to vidíte?

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: A co ty špatné dny? rebarbora 28. 02. 2016 - 09:54
RE(2x): A co ty špatné dny? damn-girl 05. 03. 2016 - 22:17
RE: A co ty špatné dny? hroznetajne 28. 02. 2016 - 12:29
RE(2x): A co ty špatné dny? tlapka 28. 02. 2016 - 21:50
RE(3x): A co ty špatné dny? rebarbora 29. 02. 2016 - 14:33
RE(2x): A co ty špatné dny? damn-girl 05. 03. 2016 - 22:18
RE: A co ty špatné dny? lvice 28. 02. 2016 - 21:19
RE(2x): A co ty špatné dny? damn-girl 05. 03. 2016 - 22:19
RE: A co ty špatné dny? tlapka 28. 02. 2016 - 21:49
RE(2x): A co ty špatné dny? damn-girl 05. 03. 2016 - 22:22