Dobří holubi se vracejí

10. březen 2016 | 21.36 |

Po pár dnech vás opět zdravím a doufám, že jste měli dneska dobrý den.

Já jsem v úterý podala výpověď ve své práci a jestli všechno dokonale dopadne podle plánů, tak 1. dubna už budu v nové práci. Ono to vlastně dopadnout musí, jelikož jsem v budoucí práci už slíbila, že mě na tu dohodu na konci března propustí.

A teď si asi říkáte, co to? :-D Pamatujete si na tu mojí nabídku, do domova důchodců, na plný úvazek, a jak jsem to poté nevzala? V pátek si na mě vzpomněli s tím, že jim teď vypadla vedlejší účetní a že úvazek dají a plat budu mít slušný. Celých x let řvu, že nikdy nedopadnu jako mamka a nikdy ze mě nebude účetní. Takže jsem nastoupila na rekvalifikačku mzdové účetní a teď jim kývla na tohle, že o tom už by se přemýšlet a přijdu se tedy kouknout v pondělí a uvidí se. Byla jsem tam tedy v pondělí. Narozdíl od jídelny na tom samím místě mi tahle práce sedla, líbí se mi její obsah a i ty lidi mi sedli a můj vnitřní pocit mi od začátku říkal "Ber to! Ber to!" To je ale zajímavé, že před půl rokem jsem byla na tom samém místě, ale na jinou pozici a štěstí mě tam nepolilo během návštěvy ani trošku. Kývla jsem jim tedy na práci hned v pondělí a v úterý ráno jsem naklusala k nám do práce, že podávám výpověď, potřebuju to co nejdřív a lidi si mě tam žádají a potřebují mě tam, protože dělají rozpočet a všechno a hlavní účetní tam je teď na všechno sama a má pocit, že jí brzo švihne. Já jsem totiž naklusala hned i s tím, že mám za sebe náhradu a všechno ji stihnu naučit, což doufám, že se za ty tři týdny povede. Bude to dělat jedna z našich bývalých kuchařek, která je moc šikovná a musela poté u nás skončit, protože byla jako náhrada za nemocnou.

To by to ale bylo moc jednoduchý, kdyby to všechno tak nádherně vyšlo. Šla jsem tedy pak oznámit svou výpověď všem ostatním. Aktuálně to vypadá s mými pracovními vztahy tak, že lidi, které jsem považovala za kamarády jsou na mě nabručený a nebo se tvářili, že jsme se zbláznila a ani nepogratulovali a lidi, které jsem nikdy moc nemusela mi upřímně gratulovali. Nejlepší chvílí ale byla ta chvíle, kdy jsme to říkala jedné z kolegyn, o které jsem si fakt myslela, že to je má dobrá kamarádka. Okamžitě se na mě nafučela, vyslechla jsem si, že proč jsem to nedala jí, že ona je samoživitelka a že moc dobře vím, že ona potřebuje peníze. Hmmm. Jak jsem asi tak mohla vědět, že zrovna ona by to chtěla dělat. Nikdy bych to nedala nikomu, u koho nemám pocit, že to zvládne. Myslí si, že by to zvládla i s tím úklidem co tam má teď - nezvládla by to. To nezvládám ani já, když za někoho zaskakuju.
Dneska se to i řeklo naší ředitelce, která před měsícem rezignovala. Aspoň u ní jsem čekala, že řekne něco jako "Karolíno, vy odcházíte? To me hrozně moc mrzí a teď není nejvhodnější období, ale i tak vám přeji vše nejlepší do nového zaměstnání." To jsem se ale přepočítala. Dočkala jsem se akorát té první věty a pak toho, že takhle se to nedělá si z ničeho nic podat výpověď a ještě hned prosit o dohodu plus následoval načuřený výraz. No... supr. Dneska mi prozatimní ředitelka pohrozila, že ať za moc dobře pamatuju, že jestli ona bude mít pocit na konci měsíce, že to nová nezvládne, tak že mě nepustí. Ano, moc dobře vím - má na to právo a může to udělat. Jenže já přislíbila svůj nástup, když mi to předtím odsouhlasila, a tak mě to naštvalo. Prohodila jsem tedy s úsměvem, že klidně, ale ať v tom případě počítá s tím, že od 1. dubna já budu na Hájích. Rozhodně ne na tady a že proto jsem se ještě ujišťovala, jestli to jde.

Takže opět zase nějaké ty životní otočky. Držte mi palce ať to s novou kolegyní dáme a ať se hlavně učí rychle. Má na to tři týdny. A k těm spolupracovníkům? Už aspoň vím, jací dokážou lidé být...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Dobří holubi se vracejí hroznetajne 11. 03. 2016 - 10:25
RE: Dobří holubi se vracejí tlapka 12. 03. 2016 - 13:34