A co děda?! :D

Právě teď mi cvaklo, že jsem tady hrozně dlouho neinformovala o dědovi a že by vás to třeba zajímalo :).

Takže náš děda. Je to prostě borec! Je schopný sníst 5 velkých bramboráků nebo 9 houskových knedlíků najednou, a tak krásně nabírá na váze. Před týdnem byl poprvé na kontrole u psycholožky a ta mu ubrala prášky na útlum, takže během dne i méně spí a má více energie. Hodinu denně dělá něco na zahradě nebo jde s babičkou na menší procházku. Asi před 3 týdny ho taťka chtěl vzít prvně na procházku, ale on chtěl si prostě jet na nákup do Penny a když ho tam tedy vzali, tak byl šťastnej jak malé děcko u stromečku, že si může s košíkem projet obchod a popovídat se známýma, které tam potká :D
Dneska se tam ta´tka po pár dnech stavoval a že prý už s babičkou v pohodě v pohodě na nákup což je 20 minut cesta k Penny, tak 15 minut tam stráví a zase jdou 20 minut pěšky domu.

Co se týče samostatnosti a přemýšlení, tak je úplně v pohodě. Hraje si na počítači karty jako předtím, brouzdá si na internetu a jezdí na rotopedu, když není zrovna u televize či počítače. Celá rodina jsme hrozně ráda, ale ani jeden z nás nechápe, jak se z toho tak rychle dostal... začínáme veřit na zázrak :D.

Hádáme ale, že se prostě zabejčil že to zvládne a ještě nám ukáže. Dá se vlasně i říct, že s pamětí je na tom daleko líp než mi všichni dohromady :D.

Začínám se cítit zahanbeně, když o něčem začnu mluvit a v polovině věty zapomenu co jsem vlasně chtěla! :D