Damn-girl | Písmenka z nového

Tak už konečně poprvé píšu z nového!

Ve čtvrtek jsem si přinesla z práce první krabice a večer trošku začala balit nějaké věci, abych to všechno nemusela balit v pátek. No, dobře jsem udělala. Nejdřív jsem se v pátek asi do pěti do odpoledne povalovala, vůbec se mi do toho nechtělo! Navíc jsem se bála, že s těma všema krabicema a pytlema se do té maličkaté garsonky nevejdu. Nijak odvázaná jsem z toho nebyla, takže jsem chvilku balila a chvilku lelkovala. Své balení jsem ukončila na pěti velkých krabicích, pěti občích pytlech, třech menších krabicích a asi sedmi menších taškách... mimo to jsem vyházela dva velké pytle bordelu. Sama bych netušila, že mám tolik věcí! :-D V sobotu ráno měl přijet brácha s tátou, abychom to společně snesli do dodávky a odvezli do nového bytu. Znám tátu, takže jsem se křižovala už v pátek večer, že až uvidí kolik toho je, tak to s nim sekne. V sobotu ráno to vzal ale docela sportovně. Sranda byla ve výtahu (bydlela jsem ve dvanáctém patře), kdy pravil, že na ten výtah a tu výšku se psychicky připravuje už dva dny :-D. Nakonec jsme to zvládli a naší dodávku naplnili po samý okraj! :-D Pak jsme vyrazili společně do nového bytu, kde už čekala mamka. Dali jsme si kafe a v klidu se rozkoukali a pak se začlo nastěhovávat do bytu. Táta tady udělal ještě nějaké menší úpravy, brácha komicky opět komentoval vše, co se namanulo, jako když se například vyklonil z prvního patra k sušáku na prádlo (mám takový ten, co trčí z parapetu) a pravil "Hmmm, tak tady bych nechtěl, aby mi spadla ponožka!" Brácha s tátou se pak odebrali domů a my s mamkou jsme se vydaly posilnit do místní hospody před tím vybalováním a uklízením. V hospodě nám pán oznámil, že v sobotu nevařej, ale že nám teda uvaří. Jednalo se o takovou tu klasickou čtyrkovou hospodu, ale mně tyhle lokály moc nevadí... mají svou atmosféru. Mamka měla studentský špíz s bramborem a tatarkou, já bramborové knedlíky plněné uzeným se zelím. Knedlíky byly mražené, ale zrovna tyhle od Nowaca (ty už poznám :-D) mám ráda, takže jsem si pochutnala... k tomu malé pivko a co víc si přát. No, leda tam zůstat na další dvě pivka! :-D

A pak jsme se s mamkou vrátily a daly se do díla! K mému překvapení to docela odsýpalo. Já si uklízela věci do skříní a mamka myla takové ty nutné věci, jako trouba, koupelna, wc atd. Neustále jsem ale chodila a hledala, kde mám krabičky na uskladňování potravin. Poté, co mi došlo, že jsem ve starém bytě nechala ještě jeden pytel s botama mi bylo jasné, kde jsou ty krabičky. Vydaly jsme se s mamkou tam (ještě, že měla auto :-D). Tam jsem zjistila, že jsem je nakonec ani nezabalila a nechala ve skříni. Takže jsme je pobraly společně s botama a ještě jsem si tam sebrala ten kaktus, který jsem dostala od kluků a mám ho stále ve váze. Ten ale teď někdy v týdnu budu přesazovat, protože si udělali hroznou práci s tím, aby ho pro mě získali a ještě se o něj popíchali. Je to stejně velevážená rostlina, jako bambus, který jsem před lety dostala od táty v řezané kytce a teď už di dávno několik let žije další část života v květináči a ani náhodou už nevypadá úhledně jako na začátku, ale já k němu mám citový vztah! Stejně velevážená je i dracena, což je moje úplně první kytka, kterou jsem si před vlety koupila za vlastní peníze :-D. Zpátky ke stěhování. Po vyzvednutí těchto věcí jsme ještě zajely s mamkou do Tesca na základní nákup potravin. Tam se rozhodla, že první nákup do nového bytu mi zaplatí prostě ona, snažila jsem se jí to rozmluvit, ale nenechala se. Pak se provedlo ještě pár věcí, finálně se vytřelo a rozloučila jsem se i s mamkou.

Ještě mi stále nedorazila nová police pod televizi, knihovna, sedačka či postel. Ještě nedošel ani koberec, takže v ložnice je zatím jen budoucí a jsou v ní teď krámy, což znamená, že teď spím na rozkládací matraci v obýváku, ale bydlím a je to super pocit mít sama pro sebe o tolik větší byt! Je úžasný bydlet v otolik klidnější lokalitě. Předtím jsem bydlela kousek od Tomayerky a neustále byly slyšet sanitky. Tady mám strom hned proti oknu a strašně mě baví koukat di těch větcí, jsou tady slyšet ptáci a šumění větru v korunách a je to prostě boží! Takový blbosti, které jsem si uvědomila až tady, jak tam mi předtím chyběla. Navíc ta myčka! Všechno šoupnu do myčky a je uklizeno! :-D Také i blbé kořenky, nemusím mít všechno koření v pytlíčkách, ale v krásných kořenkách, které mám vystavené na polici a vypadá to božsky! Moc nemusím záclony, takže je tady ani nemusím mít, protože tady nehrozí, že by mi někdo čuměl do oken. Je tady naprotý klid, neřvou tady rusáci, neslyším žádný výtah, protože tady žádný ani není!

Lidi, nejsem tady ani den, ale je to krása!