Vánoce, Vánoce...

Ahojte! je sobota. Já se opět válím doma a nemám nic naplánováno, ač jsem měla, ale zrušila to. Včera jsem se probudila s bolestí v krku, a tak jsem raději všechno zrušila s tím, že se prostě přes víkend musím dát dohromady. Rozhodně teď nesmím lehnout, jelikož s blížícím se koncem roku se hrne práce čím dál víc. Některé granty končí a musí se na ně vyčerpat peníze atd., prostě šílenost. Nakonec mi nic není. Trošku cítím krk, ale ne úplně že by mě bolel, cítím, že možná budu mít rýmu, trošku mě pobolívá hlava a to je vlastně asi tak všechno. Tak snad se to nijak výrazně nezhorší. Taková pofidérní nemoc ne-nemoc, jste v pohodě, ale vlastně ne tak úplně na 100% :-D.

Mám v plánu v následujících dnech vypsat (ne)malé radosti za listopad a také hudební Top 5, ale dnes se vrhnu spíš na téma Vánoc a už jdu na něj!

Vánoce, pro mnoho lidí kouzelný čas, pro mě, jako již každý rok, nejtěžší období z celého roku. Nevím proč, ale poslední měsíc v roce hrozně přemítám, co se kdy povedlo a co kdy ne. Jsem hrozně sentimentální. Vzpomínám na lidi, se kterýma už nejsem v kontaktu, ale hrozně ráda bych byla, ale druhou stranu to asi ani nebolí.

A asi z těhle hlavních důvodů vlastně vánoční období moc nemusím. Nedokážu se vžít do té vánoční atmosféry, s tím už mám vlastně problém od puberty. Spousta lidí s nástupem adventu cítí sama v sobě tu vánoční náladu. Já ne a vlastně mě to ne jednu stranu hrozně mrzí, že si to neumím užívat. Štědrý den mi přijde, jako každý jiný den, krom toho, že se na večeři oblíkneme do lepšího oblečení, vyndáme jiný nádobí a pak si u stromečku rozdáme dárky. Ani ty dárky mě nebaví nakupovat, nebaví mě je balit, naopak spít přemýšlím, kde na ně vezmu a že zase budu muset šáhnout do peněz, které mám na spořícím účtu a nebylo lehký je tam dostat. Ne, že bych  nerada dávala dárky. To rozhodně ne, baví mě to třeba k narozeninám nebo někomu koupit něco jen tak, ale ty vánoční mě nebaví. Ano, vždycky si něco přeju, ale vlastně nemlžu říct, že bych se tešila na den, kdy zjistím, co všechno jsem dostala. Nebaví mě je ani balit. Pohádky mě nebaví a takřka celé svátky trpím. Baví mě spíš americké vánoční komedie. Takovou Lásku nebeskou fakt miluju, miluju Shreka na Vánoce, ale klasické pohádky jsou pro mě utrpení celoročně.

A zase tady jsou, zase po roce přišly ty časy a já jsem otrávená ještě víc, jak normálně, opět. Samotnou mě to štve, ale prostě mi nejde, se přepnout. Zase si během té doby o něco víc uvědomuju, že jsem single a Vánoce jsou asi právě čas, kdy bych opravdu chtěla s někým být, protože věřím, že jeho přítomnost by to dokázala změnit. A pak je Silvestr, na který opět nebudu mít plány, protože všichni ostatní budou mít zase program, protože mají vlastní partu kamarádů. Takže asi zase půjdu spát před půlnoci. Pokud to dopadne, tak oslavím Silvestra, jako minulý rok den před, s údržbou. Na opravdového Silvestra půjdu zase ufňukaná spát před půlnoci a ráno se probudím nabitá energií, že opět zase udělám všechno, co budu moct, aby ten rok byl ještě lepší než uplynulý.

Na co se asi opravdu těším, což je taková naše tradice, že s kámoškou vyrazíme do Costy nebo Starbucksu na perníčkové latté a předáme si tam vánoční dárky. Už jsem to takhle dělaly několik let a já doufám, že to bude i letos, protože to je jedna z mála věcí, na kterou se těšíš už od léta! :-)

Tak by mě zajímalo, jak vnímáte Vánoce a Silvestra vy? Ťěšíte se? Dokáže vás pohltit vánoční atmosféra, cítíte ji v sobě a kolem sebe? A co nákup dárků?