Přelom ze starého roku do nového je pro mě již několik let hodně emotivní. Je to snad také období, kdy se mi střídají absolutně nevyrovnané nálady a většinou starý rok končím s menší či větší depkou, ale do toho nového vstupuju plná odhodlání, zase něco změni a nějak pokročit dál. Tak jaký byl ten se sedmnáctkou na konci?
Musím říct, že docela náročný a vlastně takřka celý rok jsem řešila prác... to už ale vlastně všichni moc dobře víte, také jsem dost řešila vztahy a ty jsem snad nikdy předtím také tolik neřešila a mám takové neblahé tušení, že je budu řešit i příští rok. To je teď jedno, ráda bych se teď společně s vámi koukla na ten uplynulý a trošku to zrekapitulovala.
1. čtvrtletí(leden, únor, březen)
Pokud si pamatuju dobře, hned začátkem roku jsem si brala (ještě tehdejší práci) dovolenou a vlastně nakonec víc jak polovinu promarodila. Bylo to přesně to období, kdy jsem se těšila až kancelář už nadobro opustí Guru a nastoupí nová účetní, která na začátku vypadala opravdu moc mile, ale to ještě nikdo nečekal, že se bude jednat o Kopřivu. Také jsem během zimy po hodně dlouhé době navštívila divadlo a to rovnou se svou tetou, se kterou jsem byla takhle sama úplně poprvé. Celý večer dopadl nad moje očekávání. Asi nejhezčí zpráva z celého tohodle období přišla od kamaráda, že už je zdraví a svůj boj nad rakovinou vyhrál. Z věku své vysněné 25 jsem se přehoupla na 26.
2. čtvrtletí (duben, květen, červen)
Musím říct, že během jarního období jsem se asi cítila nejšťasnější za poslední rok. Objevilo se tu hned několik premiér a to především z odvětví gastronomie apod., kdy jsem poprvé ozkoušela veganskou restauraci, která nebyla vůbec špatná. Konečně jsem během Velikonoc ochutnala vysněné zelené pivo a poprvé ozkoušela i svět bedýnek - eshop s čerstvou farmářskou a především kvalitní zeleninou. Docela jsem na svoje poměry i žila dost společenský život a především s člověkem, u kterého jsem ještě tou dobou nečekala, že mi vrazí kudlu do zad a já se z toho budu vzpamatovávat ještě hodně dlouho. Mimo to jsem dala na doporučení mamky a vyzkoušela novou kadeřnici, díky níž teď můžu říct, že ty vlasy nemám tolik zničené jako předtím a už 3/4 jsem u ní nebyla a vlasy vypadají stále dobře. Asi nejzásadnější byl ale odchod z musicserver.cz a návrat do MonsterMusic.cz. S tou myšlenkou jsem si nejdřív jen tak trochu hrála, ale konečné rozseknutí přišlo jako blesk z čistého nebe a já ani teď nelituju toho návratu. psaní pro musicserver.cz byl totiž splněný sen. Splněný sen, kde se ukázalo, že splněný sen nemusí být vůbec to, jak jste to očekávali. Bála jsem se v tom období, že psát o hudbě už mě nebaví, ale po návratu do Monsteru se to doést změnilo. Píšu jako divá, zase začínám chodit na koncerty... dokonce jsem zcela dobrovolně začala psát docela dost hudebních recenzí na nově vycházející alba a já mám opět po dlouhé době pocit, že psát o hudbě umím a mám na to talent. Mimo to mi vyšel byt, ve kterém bydlím teďkon a už bych neměnila.
3. čtvrtletí (červenec, srpen, září)
Hlavním podem léta bylo stěhování a zařizování bytu, a také období, kdy už to v práci docela dost skřípalo a já to přestala zvládat a dost se to začalo odrážet i na mém zdraví. Nakonec to ale dopadlo dobře, díky pohovoru v nové práci, kam mě vzali a jsem tam doteď. V lednu mi končí zkušebka. Už teď vím, že to asi není moje úplně nejvysněnější náplň práce, v té minulé to po téhle stránce bylo lepší, ale za to je tady o dost větší klídek. Po mnoha letech jsem měla i dva týdny dovolenou v kuse, což bylo rozhodně příjemné.
4. čtvrtletí(říjen, listopad, prosinec)
Tady už to skřípalo opravdu hodně. Dlouhodobý stres se na mně dokonale podepsal a rovnám se z toho ještě teď, je to ale už o hodně lepší. Přes to špatné jsem tady ale už měla vyhlídku, že to jedno z nejhorších období končím, nastupuju do nové práce a může to být už jen lepší. Dokonce jsem se dokopala konečně využít poukázku na manikůru, z čehož nakonec vykvetlo, že už tam chodím třetí měsíc pravidelně a už bych neměnila. Jsem člověk, co si potrpí na upravené ruce a to, že se o ně nemusím každý týden starat já, ale udělá to manikérka jednou měsíčně a hlavně pořádně. To znamená, že já se pak o ně další měsíc nemusím starat a to je pro mě k nezaplacení. Během posledního měsíce jsem také utratila svoje FKSP poukázky za nové brýle. Dostávám na ně pochvalu snad všude, ale už potřetí jsou na servise. Poprvé jsem zjistila špatě zasazené sklíčko, vrátili mi to ve stavu, kdy jsem si říkala, jestli vůbec s tím něco dělali. Ze servisu nakonec přišlo v pořádku, ale pro velký úspěch jedno ze sklíček bylo jinak zabarvené. Jsem zvědavá, v jakém stavu se mi brýle vrátí teď. Jako minulý rok jsem oslavila předběžného Silvestra s mou milovanou údržbou a jsem ráda, že jsem je závěrem roku mohla zase vidět, protože mimo vás a mé rodiny to jsou lidi, kteří mě během toho roku nejvíc vydrželi a prostě tady pro mě byli.
Těžko říct, co letos převažuje, jestli to špatné nebo to dobré. Já sama s tím mám neustále problém, jak to vyhodnotit. Nějak se s tím peru. Rozhodně ale doufám, že rok 2018 bude prostě lepší a především pohodovější a ne tolik stresový, protože to, co jsem prožila za poslední rok byl absolutní záhul a dokonalá zkouška na mojí psychiku, kde jsem zase tolikrát neobstála, důležité ale je, že jsem to přežila a necvaklo mi... nebo aspoň ne úplně :-D.
Ať je tedy ten rok 2018 jenom lepší a to samé přeji i vám a především i vaším blízkým. Ať nás nc tolik netrápí, ať jsme zdraví, ať se nemusíme bát, jestli budeme mít další měsíc na nájem nebo jestli vystačíme ten měsíc s financema na jídlo. Ať nás také potká něco zlomového a opět a pokud možno, jen v tom dobré. Občas to asi někde bude skřípat, ale já sama si začínám připouštět, že to je vlastně normální. Prostě vše nejlepší vám všem - mým věrným čtenářům, kterým děkuju snad každý den, že tady jsou, že tady jste. Díky! :-)