Metro 2033 - Dmitry Glukhovsky
Originál Metro 2033
Nakladatelství Knižní klub
Přeloženo Rudolfem Řežábekem z ruského originálu Metro 2033
Počet stran 472
sci-fi / post apokalypsa / horor
Glukhovsky vás zavede do spletitých prostor rozlehlého ruského metra. Právě tam přežívají všichni, kteří přežili nukleární válku. Lidé tak zpustošili během válečných konfliktů všechno živé, co bylo na zemi a nestačilo se ukrýt do podzemí. Mezitím se na povrchu vyvinuly nové formi života, které jsou imunní vůči atmosféře bez kyslíku a velmi silnému záření. Život v útrobách metra ale není tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát, jelikož něco temného se snaží rozhodit životní rovnováhu pod povrchem.
Mladý Arťom, do té doby vcelku bezstarostný, žije na jedné zastávce podzemního metra. Život se mu ale rázem změní, když musí splnit úkol, který slíbil - doručit jednu důležitou zprávu až na druhý konec, daleko od jeho domova. Pokud nepřivede pomoc, ďáblové proniknou do metra, v tu chvíli bude už však pozdě na záchranu, ale čas rychle utíká a nikdo neví, jak dlouho obrana ještě vydrží. Tak začíná jeho napínavý příběh napříč podzemím, které si pro něch přichystalo hned několik nelehkých překážek a rozhodně ho ani trošku nešetří. První komplikace se vyskytnou hned v první části výpravy. Kolikrát bude muset Arťom zapomenout na splnění úkolu, protože mu hned několikrát půjde o život, přičemž bude svědkem hned několika úmrtí lidí, kteří ho postupně budou provázet tímto spletitým labyrintem.
Musím se přiznat, že tento žánr normálně nečtu, ale přivedl mě na knihu kamarád, co ji zrovna četla. Pohltila mě okamžitě a nebylo vůbec těžké se do ní začíst a nechat se pohltit celým příběhem a vlstně celým prostorem, kde se odehrává. Už od samého začátku se mi moc líbila myšlenka, že každá jednotlivá stanice metra funguje jako samostatný stát a všude fungují jiná pravidla, přičemž všude vládne trošku jiný život. Pohyb mezi stanicemi také není úplně volný, je hlídán "pohraniční" kontrolou a bez pasu neprojdete. Autor dokázal dokonale vykreslit celou ponurou atmosféru a vlastně se asi nejedná o úplně nereálné představy. Člověk se hned několikrát během čtení zamyslí, že by to nějak podobně jednou opravdu s naší planetou mohlo dopadnout a člověk by musel živořit. Vlastně by byl tím nejposlednějším žijícím druhem, který si mohl za svou záhubu sám. Knihu jsem navíc většinou četla během cestování z práce do práce, a tak mě atmosféra temného metra pohltila ještě víc. Velkým plusem je, že se neustále něco děje. V příběhu se stříedá jedno napětí za druhým a ani trošku si nestihnete vydechnout a nutí vás to otáčet stránku za stránku, bez toho, abyste knihu na delší dobu odkládali.
Hodnocení: 5/5