Jaro je tu a výlety s ním

Jaro se konečně ukázalo a já doufám, že už se nějak výrazně neochladí, jako tomu bylo před týdnem. Ráda bych si to teplo už nechala. Je mi v teple a na sluníčku lépe, než v zimních měsících. Všechno je najednou hezčí. Bydlím v místě, kde je po okolí hrozně moc šeříků a to je pro milovníka těhle rostlin, jako jsem já naprosté blaho. Miluju to, jak vypadají a zbožňuju, jak úžasně voní.

Je tolik božích věcí, co se dá dělat v teple venku. Už zase chodíme konečně na volejbal ven. Dá se mnohem pohodlněji chodit po výletech přírodou, dá se čerpat energie ze sluníčka. Dá se v kavárně sedět na zahrádce. Dá se mnohem líp jít z práce od tramvaje procházkou. Dá se zase mnohem pohodlněji chodit běhat, na což už se pomalu chystám. Je tady sice ta alergie, která mi to každoročně udělá v tomhle období o něco míň příjemnější a i tenhle rok mě neobešla, ale snažím se na ni moc neohlížet. Už není konečně tak otravné čekat na navazující spoj. Minimálně s sebou můžu nosit deštník. Nemusím chodit zabalená v tlustých bundách. Nemusím se rozčilovat v nákupáku, že mi je teplo, a kam si tu bundu se šálou a čepicí asi tak odložím.

Dneska jsem s partou podnikla další výlet. Vyrazili jsem z Dejvic pěšky do Unětického pivovaru. Bylo krásně, tak akorát na podobnou procházku. Na začátku velikonočního volna jsem byla s kámoškou na svých milovaných Hollywood Undead. Čímž jsem je viděla už potřetí a ani tentokrát nezklamali. Za měsíc mě čekají MUSE, které uvidím také potřetí. Po čtvrtečním koncertu jsme si došly s kámoškou ještě na oběd. Ona pak vyrazila domů a já zalezla do bytu, jelikož to byl jeden z dnů, kdy mě naprosto trápila alergie. Využila jsem toho a hezky odpočívala. Prostě jsem se jen povalovala a nic nedělala. Na to normálně moc času nemám, a tak jsem si to nádherně užila. A včera jsem byla ve Fatalu, kam jsem chodila před lety na brigádu dělat do šatny a vstupařku. Tenhle týden jsem tam byla potřetí, ehm. Já se tam vždycky půl roku neukážu. Potom mě chytne nějaký záchvat a jsem tam několikrát během jednoho týdne a pak zase dlouho nic. Barman mi ale v poslední době neustále předhazuje, že mám sice Facebook plný jídla, ale nic nepřinesu. No, a tak jsem se hecla. Donesla jsem mu svoje chilli con carne, takže radost byla veliká a hlavně dvojitá, protože i já měla radost, jak mu chutná. Hrozně moc mě baví vařit a ještě víc, když můžu vařit pro ostatní.

Plány na nadcházející měsíc jsou jasný. Koncem května vyrážím s mamkou, babičkou a tetou na Slovensko za rodinou na prodloužený víkend. Ještě předtím mě čeká už jednou zmiňovaný koncert MUSE v letňanech. Mimo to bych po zimě zase chtěla začít běhat a vlastně se celkově víc snažit hýbat. Musím se přiznat, že mi v poslední doby narostly veškeré míry o dva cm a mě to hrozně štve, protože se mi nějak nedaří na 100% najet na jídelák, a tak se minimálně musím začít každý den fakt hýbat, když polevuju v tomhle.

Co se týče designu. Jsem hrozná. Tenhle už se mi děsně nelíbí a nový jsem ještě nevymyslela takový, aby mě donutil si sednout a vytvořit ho. Teď už se s vámi jen rozloučím. Jdu si ještě přečíst pár stránek Pod kupolí od S. Kinga a spát, ať jsem čilá na zítřejší volejbal 8-).

- první tři fotky jsou z dnešního výlet od Unětic a další dvě z Prokopského údolí a ta čtvrtá je z Prokopského údolí, kde jsme byli posledně

Mějte se krásně a užívejte krásné slunečné počasí ;-)