(Ne)malé radosti - duben 2019

- Hned začátkem dubna jsme s kamarádkou navštívili ZOO v pražské Tróji. Nebyla jsem tam x let a hrozně jsem se tam těšila, navíc jsme tam šly v pátek a já měla radost z toho, že ZOO bude minimálně narvaná. Navíc jsme si malovaly, jak už bude hezky. No, opak byl pravdou. Celý den bylo zataženo a zima, ZOO skoro prázdná, ale nakonec jsme to přežily a náramně si to užily. Bylo dokonalé pozorovat, že ty zvířata vlastně byly o dost klidnější, jak tam bylo minimum lidí. Takže zima sice byla, ale vlastně to stálo za to!
- V dubnu jsem dodatečně ke svým narozeninám dostala x kusů sportovního oblečení na cvičení, jako jsou sportovní podprsenky a legíny. Bohužel jsem je nestihla ozkoušet, protože hned v zápětí jsem si na volejbale naštípla malíček a ortézu mi budou sundavat po třech týdnech až zítra.
- Úplně poprvé jsem se také podívala do Prokopského údolí a byla to tak super odpolední procházka.
- Mimo Prokopáku jsme s partou kamarádů vyrazili pěšky z Dejvic pohodovou procházkou do Unětického pivovaru u Prahy. Taktéž úžasný výlet a mně zase došlo, že mě prostě hrozně moc baví chodit po přírodě a je to jeden z největších relaxů, co znám.
- Po dlouhé době jsem byla i na koncertě.
- Nakřápnutý malíček mi zase pomohl zastavit se popřemýšlet sama nad sebou. Asi tím hlavním momentem bylo, když mi došlo, že s jednou spolužačkou z vyšší odborný jsme se nikdy moc nebavily, ale už se x let sledujeme na sociálních sítích a máme poměrně podobné zájmy. Slovo tedy dalo slovo a my si poprvé po letech byly společně sednout na kafe a vlastně to bylo zase jednou super odpoledne prokecané s naprosto super společností. Teď v týdnu jdeme spolu na kafčo zase a navíc jsme se omluvily, že "do  roka a do dne" se společně přihlásíme na trenérský kurz a uděláme si certifikaci na trenéra fitness, protože nás to obě hrozně baví a prostě to chceme dělat
- Opět jsem zkoušela klochnit v kuchyni něco nového a těmi nejnovějšími pokusy jsou tentokrát krevetky na bílém víně a slaný koláč se slaninou a tvarohem