damn-girl: Až tak? Teď nevím, jestli jsem to psala v tom článku a přiznám se, že jsem líná to hledata, ale u předchozí zubařky jsem byla rok. A to poprvé a naposled. Má důvěrá skončila hned na první a zároveň u ní poslední preventice, kdy mi našla kaz a ujala se vrtání. To chápu, když jsem ale poprosila o injekci, tak na mě procedila "Vždyť je to malý, to snad vydržíte ne?" V tu chvíli má důvěra skončila, ale od téhle nové bych si dobrovolně nechala odvrtat snad i zuby zdravé . Navíc mé přiznání, že se zubařů opravdu bojím, ač mi nikdy nic hrozivého nedělali plně akceptovala a ani kvůli tomu nebyla podrážděná, jako tamta... bába s prominutím .

Jídlo a spánek chápu. To jsou dvě věci, které prakticky řídí můj život .