TOP 5

Je to až neuvěřitelný, jak ten čas letí. Člověk se ani nestihne rozkoukat a další měsíc je pryč a zrovna léto pokaždé utíká tak hrozně rychle. Červenec jsem si po hudební stránce užila hrozně moc. Viděla jsem poprvé zrzavého sympaťáka Ed Sheerana, totálně propadla Rammsteinům, objevila úplně novou kapelu - Ghost. Hudebně byl ten měsíc tak moc plodný, že ho zatím řadím mezi ty nejlepší v tomto roce.

Hned první dny jsem se zbláznila do Gerarda Waye a jeho Getting Down The Germs. Gerarda můžete znát, jako zpěváka dávných My Chemical Romance, ale od té doby, co se rozpadli pracuje na svém vlastním projektu. Ten je úplně odlišný od toho, co vytvářel s MCR. Je daleko víc melodičtější, vstřebatelnější pro daleko širší populaci posluchačů a navíc je to fakt z velké části hudba do pohody :-).

Hned poté se svého kralování ujal Vojtaano. Ten teď vydal po několika dlouhých měsících čekání novou písničku Nestárnem a pár dní na to i videoklip. Jedná se o naprostou pecku o problémech spojených se stárnutím. Tedy hlavně s krizí středního věku. Text je samozřejmě, jak už je u Vojtaana známo vtipný a ironický. Fakt se mu tohle povedlo!

Asi od poloviny měsíce mě baví Ghost. Kapela, kterou znám z internetu, ale několik měsíců jsem si ji ani netroufala pustit, protože image chlápka s nakreslenou lebkou v oblečení římsko-katolického kněze ve mně budila až přílišný black metal severského původu a ten já upřímně fakt nemám ráda. Jenže jsem měla psát tiskovku o tom, že na podzim tady budou koncertovat a to už se tomu poslechu nevyhnete. Jaké překvapení, když jsem zjistila, že tahle na první pohled děsivá kapela vlastně hraje rozjetější rock a místy i dost melodickej. Dance Macabre byla láska na první poslech a pak už to je. Mají dalších xx skvělých super songů, jako například Cirice (ten má navíc pro mě úplně geniální videoklip) a další super song je od nich He Is. Takže po prvním poslechu jsem se ihned psala do našeho akreditačního webu, že chci i na koncert :-D. Stále mě nepřestávají bavit a stále mi hrají každý den a ta jejich image mě naprosto fascinuje!

A hlavní stálicí a naprosto novou láskou se během července stali Rammstein, Till Lindemann osobně a Lindemannova sólovka Lindemann. Těžko říct, co je z toho všeho ta nejlepší láska. Bez Ramm a především bez Tilla však v poslední době nedýchám. Sjíždím všechno co se dá. Připadám si, jako kdyby mi bylo znovu patnáct. Nenapadlo by mě, že se ve dvacetiosmi ještě dokážu hudebně takhle zamilovat a vytvořit si male fatale (moje vlastní úprava femme fatale :-D... správně by to mělo být homme, ale male fatale mi tam zní líp :-D. No takže aktuálně prostě Rammstein vládnou všemu, taková nová čerstvá krev, která mě dokopala k několika zásadním věcem, nabila mě energií a já se po dlouhé době zase cítím, že všechno jde, tak jak má a že některé věci jsou prostě nevyhnutelné, ale ve výsledku mi akorát pomohou. No a teď co mě od nich baví nejvíc? VŠECHNO! Ne, já to vyberu. Tak nejvíc si mě zatím krásně získal od RammsteinAusländer, který jak textově tak i videoklipem krásně tak trochu rýpe do uprchlické krize a do osídlování světa cizími národy celkově. Videoklip tak dokonalý, že když už jsem ho viděla třeba už desetkrát, stále tam i tak nacházím zase něco nového Od Lindemanna si mě aktuálně nejvíc získala písnička Fish On. její videoklip je tedy pěkně sprostý, ale co čekat u Tilla, ale ta písnička je geniální! :-D

A co posloucháte v létě vy? :-)

Gerard Way - Getting Down The Germs

Vojtaano - Nestárnem

Ghost - Dance Macabre

Rammstein - Ausländer

Lindemann - Fish On