Damn-girl | Dovolená! Ale...

Od zítra mám dva týdny dovolenou. Během dovolené se běžně rekreovat nejezdím. Cestování mě stresuje. Cesta autobusem je moc dlouhá a letadla se bojím, jak čert kříže. navíc peníze. Fakt nemám tolik našetřeno, abych s ledovým klidem mohla někam vyjet.

Čeká mě tedy má dovolená, na kterou jsem se těšila od zimy. Těšila jsem se, jak si odpočinu. Myslela jsem, že budu mít plno plánů a od pátku tady vlastně nějak sedím a nevím co se sebou. Plány nemám. netuším, co budu dělat.

Od zimy jsem se těšila, že budu v létě lítat s partou, se kterou jsem prožívala léto minulý rok, ale věci se za poslední dobu dost změnily. Dusím to v sobě už dlouho a třeba mi alespoň pomůže, když to tady ze sebe vypíšu.

Párkrát jsem dala najevo nesouhlas, občas dala najevo, že nějaké věci ve společném trávení času mě nebaví. Občas jsem nesouhlasila s trenérem - hlavní boss celého asi bývalého kamarádského klanu a parta šla nějak do háje. Tedy, ne úplně. Parta se schází, ale mě přestali zvát. Tak jak jsem před rokem byla každou volnou chvíli s nimi, teď si musím hledat zábavu sama. Stále jsem s nimi chodila ale hrát každý víkend volejbal, jelikož jsem pokaždé napsala, že mám volno a ráda s nimi půjdu. Tento týden jsem se ale zakousla s tím, že na to kašlu, že se nebudu sama hlásit a počkám, jestli se trenér s pozváním ozve sám. Neozval. Netuším ani, jestli hráli, ale počítám že jo, protože se hraje každý víkend. Tak nějak jsem to tušila, že se neozve a vlastně o to víc mě to mrzí, že jsem se nespletla.

Trenér je dost komplikovaná osobnost. Má spousty chyb (jako každej, avšak tohle je občas extrém), ale neustále bude odsuzovat a komentovat ty ostatní, ač tvrdí, že ne. Bourá sebevědomí silnějším kolem sebe, těm, co by jeho postavení v jeho partě mohli nějak "ohrozit". Pokud to dopadne, jak si myslím a zdá se mi to aktuálně jasné, že to tak dopadne (ano... usuzuji zatím jen podle prvního týdne, co jsem se zakousla, že já první psát nebudu a on se za ten první týden neozval). Je mi i jasné, že ve finále mi bez něj bude líp, pokud to tak dopadne, ale nějak mě to celý mrzí a já se po dlouhé době zase nějak plácám. A co kruci s tím volejbalem? Já ho nechci přestat hrát! Já vím, že jsem v něm asu střevo, ale i tak mě bavil. Do toho mám ještě to volno, kdy nemám co dělat a nějak to na mě všechno padá...

*Trenér sice už není můj trenér, ale přezdívku jsem mu nechala...