damn-girl: Ty víš, o čem mluvím . Jo, je to krásnej čas. Když vždy pomine to, kdy mi není dobře a akorát spít, tak tu další část nemoci toho povalování se a flákání se si strašně užívám, protože na to jindy v takové míře není čas
. Totálně v tu chvíli vypouštím bordel ve vedlejší obytné místnosti, protože jsem z velké části v ložnici, kde si datluju články, čtu si knihy (mám na ně daleko větší klid a čas než kdy jindy), piju si čaj a nedělám prostě nic. Svobodááá!
Vlastně to je ale už podruhé, kdy jsem podala výpověď a v ten samý moment mě dohnala nemoc, která si vyžaduje odpočinek na lůžku. Poprvé to byla chřipka, když jsem podávala výpověď ve školce. Naposledy to bylo trošku plánované, nahrané, ale nakonec se mi to hodilo díky vypovězeným nervům, ale čistě ležící záležitost to nebyla a teď tohle .