Hudba je můj život. Není den, abych něco neposlouchala. V aktuální práci si i můžu nasadit sluchátka a poslouchat hudbu svou, což mě zase o něco víc "nutí" objevovat něco nového nebo znovuobjevovat staré. I tentokrát jse prostřídala českou se zahraničními interprety. je to zvláštní, před x lety bych si česky zpívanou hudbu moc nepustila a teď ji vyhledávám daleko víc. Co mi hrálo do uší během června?
Pokáče jsem si už dřív občas poslechla, teď mi ale vážně přijde geniální. Písnička V lese je jedna z nich. Strašně mě baví. Popis dnešní mladé společnosti a zhudebněný :-D. Martina Maxu jsem našla úplně náhodou, když jsem hledala nějaké šílené ukázky do našeho kvízu. Nakonec se mi tak moc zaryl tenhle song do hlavy, že několik dnů jsem nic jiného snad pořádně neposlouchala :-D. Kdo si ještě pamatuje na jeho slavnou éru? Naopak Bring Me The Horizon poslouchám už dlouho. Musím ale přiznat, že se tak stalo až s albem amo. Předtím pro mě byli moc ukřičení. Jejich nové album mi naopak vyhovuje, objevuje se tam tedy vcelku dost elektroniky, ale to mi u rockové hudby nevadí, ba naopak. No a Mirai? To je kapitola sama pro sebe. Nikdy jsem je moc nemusela. Rozčiloval mě každý jejich song. Teď si je ale pouštím dost. Pustila jsem se donich právě skrz Otchi. když toho mám v práci moc, pouštím si Když nemůžeš, tak přidej a Yahodu :-D.
A přiznám se, že za bohu z paměti tentokrát nemohu vyhrabat tu pátou, tak to nechám na čtyřce :-D.
Pokáč - V lese
Martinx Maxa - Ráno v ulicích
Bring Me The Horizon - nihilits blues
Mirai - Otchi