Damn-girl | 1 ROK!

Když jsem tady včera tak úspěšně oslavovala deset let na blogu, tak by bylo asi trošku nefér nezmínit tady další životní mezník, který je pro mě daleko osobnější a on to tady asi bude číst i drahý, takže těchto pár řádků bude věnováno jemu (mimochodem občas si blog pročítá, když u něj sedím... přijdu si pak pitomě a stydím se nebo jak to popsat :-D)

13. října jsme oslavili naše první výročí a já doufám, že jich bude do budoucna ještě HODNĚ! Jsme tak spolu rok, co jsme si řekli, že to spolu zkusíme a já jsem neskutečně vděčná, že jsem trošku zašoupla ten strach a rozhodla jsem se do toho jít a zkusit to.

Začali jsme společně i velmi rychle bydlet. Vlastně už před Vánoci jsme bydleli spolu, protože já to tak chtěla a oba jsme si uvědomovali, že jestli spolu zvládneme opravdu být, ukáže to až společné bydlení a nemá tak cenu ho moc odkládat.

Nebudu lhát. Začátky pro mě byly těžké a byly těžké pro něj. Měla jsem toho hodně v práci, potom začala korona, potkalo mě několik pracovních eskapád. Navíc jsem se učila žít s tím, že někoho mám, že s někým bydlím. Byla to pro mě doba plná novinek a nebylo to pro mě úplně lehký, ale jsem moc ráda, že jsem to nevzdala, že to nevzdal on, že mě nezabil, ač vím, že kolikrát chtěl a že tady zůstal a neodešel, když já se svejma náladama a odsekáváním byla na zabití. Bohužel vím že tohle mám v sobě, stává se mi to i teď, ale snažím se s tím bojovat, protože vím, že on za to nemůže a nezaslouží si to. Hej Karolíno, sakra! Kéž by ti tohle daleko častěji došlo v ten správný čas.

Zlato, až to budeš číst - MILUJU TĚ!

Nikdy by mě nenapadlo, že najdu někoho, kdo tak moc bude respektovat mou povahu, že najdu někoho, kdo mě bude podporovat a já tam opravdu tu podporu budu cítit. Miluju, jak mě dokáže rozesmát či uklidnit. Je neskutečný cítit v takové míře to, že tady pro vás někdo takový je. Zbožňuju ho, ač občas chrápe a rozčiluje mě občas i maličkostma, ale o tom vztah je. Když potkáte někoho, nikdy nebude úplně dokonalej, ale právě to na tom je to dokonalý, protože to vás posouvá dál.

Jedna z mála věcí, kterou asi úplně nedokážu popsat slovy, co všechno pro mě znamená, a tak to raději ukončím... ať tady jen tak neplácám :-D. Přišel, otočil mi život o 180 stupňů a vím, že tím zalepil jednu obrovskou propast uvnitř mě. Občas mám pocit, že si někoho takového ani nezasloužím, ale asi jo :-).