Nakladatelství Ikar
Vydáno v roce 2017 (originál 2016)
Přeloženo z anglického originálu Small Great Things Alexandrou Fraisovou
Počet stran 528
Reálné základy / rasismus / neonacisté
Ruth už přes dvacet let pracuje, jako zdravotní sestra v místní nemocnici na porodním oddělení. Svého syna musí vychovávat sama, jakožto vdova po válečném hrdinovi. O to víc se musí otáčet, aby sobě i milovanému synovi zajistila ten nejlepší život, ale osud nám občas do života vmíchá různé karty, se kterými musíme hrát. Ruth se nešťastnou náhodou ocitne u náhlého úmrtí novorozence. Co čert nechtěl, jedná se o novorozence neonacistů, kteří den před touto tragickou událostí požádali vedení oddělení, aby se o jejich syna nestarala pracovnice černé rasy - Ruth. Z jejího vcelku pohodového života se tak stává nový "boj o přežití" s vírou, že dokáže znovu očistit své jméno.
Velmi silná kniha. Není to můj první příběh od Picoult, a tak už vím z minulých knih, že se autorka ráda nimrá v palčivých tématech a umí je zpracovat velmi detailně. V knize Velké maličkosti se Picoult věnovala tématu rasismu v novodobé USA a příběh vykreslila na reálných základech ze zprávy, o kterých se dočetla v novinách. Ráda bych podotkla, že tato autorka opravdu psát umí a umí dokonale vyobrazit postavy - i zde se jí to povedlo. Příběh vyprávěla hned ze tří úhlů - samotné obviněné sestry Ruth, která byla obviněna za vraždu novorozence, otce novorozence s vírou v neonacistickou ideologii a právničky, která se Ruth snaží osvobodit.
Hodnocení:
Nakladatelství Host
Vydáno v roce 2009
Počet stran 416
2. světová válka / sudetští Němci / Brno / poválečné období / osudy žen
Příběh Gerty se zaobírá tématem období na samém konci 2. světové války, kdy v Brně docházelo k obrovskému odsunu Němců na konci května 1945 a uskutečnily se vyčerpávající pochody. Příběh je tak založen na reálných základech a osudech tamních obyvatel.
V jednom z takových pochodů je i Gerta Schnirch, která je odsunuta společně s ostatními směr na Vídeň, a tak jen s několika osobními věcmi a dcerou Barborou nucena opustit své rodné město Brno a vydává se na dlouhý pochod, který je pro spoustu ostatních smrtelný, kvůli epidemii tyfu, úplavice a absolutního vyčerpání. Gerta končí na nucených pracích na jižní Moravě a začíná tak nový život, již jí byl přidělen a kterým se bude protloukat až do konce svého života.
Knihu jsem si už dlouho chtěla přečíst a připomenula mi ji Boudicca ve své recenzi. Poté už jsem zahájila těžké obléhání na mamku, aby knihu našla a půjčila mi ji a s naprosto velkým očekáváním jsem se vrhla do čtení. Nakonec mi ale asi kniha nepředala vše, co jsem od ní očekávala. Nechci říct, že by byla špatná nebo odfláknutá - to snad ani od Tučkové nejde. V mých očích ji ale přece jen něco chybělo. Před lety jsem od té samé spisovatelky četla Žítkovské bohyně a musím přiznat, že veškerá atmosféra se mi v tom příběhu líbila daleko víc než právě u Gerty. Nějakým způsobem mi Bohyně sedli asi víc a celkově mě víc zasáhly. Vyhnání Gerty je ale i tak skvělá kniha, pokud o tomto období chcete nenásilně zjistit víc, ale počítejte s tím, že se jedná o náročné čtení a každá povaha jej asi úplně nezvládne.
Hodnocení:
Nakladatelství Yoli
Vydáno v roce 2015 (origináll 2014)
Přeloženo z anglického originálu Love Letters to the Dead Nalou Knapovou
Počet stran 272
tragická smrt / dospívání / young adult
Celý příběh začíná domácím úkol z angličtiny, jenž z ní: Napište dopis mrtvému člověku, a tak si Laurel vybírá Kurta Cobaina, kterého milovala její sestra a stejně jako on i ona zemřel tragickou smrtí. Postupně Laurel píše i dalším zesnulým osobnostem a svěřuje se jim tak se svým příběhem a se smrtí vlastní sestry May a její smrt si dává za vinu.
S příběhem vyprávěným formou dopisů jsem se setkala vlastně vůbec poprvé a aktuálně už čtu v takovém duchu další - Ten, kdo stojí v koutě. Musím přiznat, že kniha je zařazena do kategorie young adult a ač už dávno nesplňuji tuto věkovou kategorii, tak mě kniha naprosto sundala. Hltala jsem ji stránku za stránkou a vlastně ji nedokázala odložit, v jak velké moci mě měla. Moc se mi líbila tato forma psaní i z toho důvodu, že Laurel psala několika dalších osobnostem, jako Amy Winehouse, Janis Joplin nebo Heath Ledger a v každém dopise nezapomněla vypíchnout něco o té osobnosti, které byl dopis zrovna adresovaný. Bavilo mě rozkrývat postupně veškeré zápletky příběhu a přicházet tak vlastně na kloub všemu, co smrti May předcházelo. Spousta myšlenek z knihy ke mně osobně dolehlo a já nějak netuším proč, ale během čtení mi došla spousta věcí.
Hodnocení:
Nakladatelství plus
Vydáno v roce 2019 (originál 2018)
Přeloženo z německého originálu Die sanfte Gleichgültigkeit der Welt Martou Eich
Počet stran 120
román / vzpomínky / dvojníci
Hlavní linka příběhu se během jediného dne v ulicích Stockholmu, kterými prochází spisovatel Christopher s polečně s herečkou Lenou. Ta mu velmi blízce připomíná svou dávnou mladou lásku, a tak Leně vypráví jejich příběh, protože si je jistý, že si Lena se svým manželem prochází tím stejným, co on sám řešil před dvaceti lety s Magdalénou.
Moc jsem se těšila na celý příběh. Měla jsem ho vyhlídnutý už minimálně rok a jásala jsem, když jsem si objednala tuto knihu a ona dorazila. Ve finále to bylo jedno velké zklamání a hlavní myšlenky, že každý z nás má dvojníka, který žije hodně podobný život, jako mi by se dal v mých očích zpracovat daleko lépe a čtivěji. Byla jsem ráda, že kniha má jen něco málo přes sto stran, jinak bych ji s velkou pravděpodobností odložila a nedočetla. Těch sto stran se přece jen dalo přečíst. Nelíbila se mi ani atmosféra knihy ani samotný styl vyprávnění. Dost často se mi stávalo, že jsem se motala mezitím, jestli jsem v ději v přítomnosti nebo v minulosti.
Hodnocení:
Ten, kdo stojí v koutě - Stephen Chbosky
Vydáno v roce 2012 (originál 1999)
Přeloženo z anglického originálu The Perks of Being a Wallflower Vratislavem Kadlecem
Počet stran 216
román / dospívání / sebevražda
Kniha je v nemálo bodech dosti podobná jedné z knih v tomto článku - Dopisy na konec světa. I tady zde hlavní postava řeší své dospívání a nějaký svůj "syndrom podivínství". Stejně, jako v předešlé knize i zde Charlie vypráví svůj příběh formou dopisů, ale zde není přímý adresát, kterému své psaní adresuje. Příběh o dospívání mladého Charlieho tak popisuje první zkušenosti s drogamy, sexem ale i samotnou láskou a především odráží touhu žít svůj vlastní život.
Bohužel mi tento příběh nepřirostl k srdci natolik, abych z něj byla tak na větvi. Místy mi přišla dost nezáživná a těšila jsem se, až knihu dočtu. Dala bych ještě o hvězdičku méně, ale samotný konec hodnocení trošku zachránil, jelikož byl naprosto strhující a posledních 10 - 5 stran knihy jsem skoro nedýchala.
Hodnocení:
Co jste v poslední době přečetly vy? Jednalo se o super čtení nebo to byl propadák?