A co myslíte? Měl ho tam!

Zdravím! Předem bych vám všem chtěla moc poděkovat za podpůrné komentáře pod minulým článkem :-) Myslela jsem, že napíšu dřív. Výsledky na mononukleózu měly být ve středu, ale jelikož Bulovka má na vše spoustu času, tak komplet výsledky byly až dnes.

Mononukleóza se prokázala, ač vir prý v těle není tak vysoký a ty výsledky jsou nějak hraniční, ale je tam. Krevní obraz také vychází na tuto mrchu a vyšší nad normou mám i jaterní testy. Mám tedy nasazenou jaterní dietu a nemůžu skoro nic. Rozhodně ne nic kořeněného, restovaného, smažemého či fritovaného. Ta se prý drží 3 - 6 měsíců, tak doufám, že budou brzo výsledky jaterek v pořádku. Beru i podpůrné bylinky na játra, jako ostropestřec a pilulky na imunitu. Nakonec jsem byla na testech ještě téhož týdne v pátek. Zjistila jsem totiž, že nemůžu spát v leže, protože se mi blbě dýchá. Moje obvoďačka, tedy teta, mě tak okamžitě poslala na ORL. Na ORL řekli, že není na co čekat a že mi vypíšou zprávu a ať okamžitě jedu na Bulovku na infekční a tam ať se rozhodnou, jestli není nutná hospitalizace a udělají mi odběry rovnou. Jak mně bylo úzko! Naštěstí si mě tam ale nenechali, jelikož lůžkové je narvané koviďákama a pokud člověk v dnešní době neumírá, tak se léčí doma.

Na Bulovce by ty zážitky za jedno dopoledne vydaly na knihu. Vezl mě tam drahý. Infekční albulance má čtyři patra. V každém patře je ambulance infekčního oddělení, ale každá ta ambulance je trošku pro jiné pacienty. Do jaké ambulance patříte zjistíte až ve chvíli, kdy postupně neoběháte všechny ty ambulance, dokud se prostě nedostanete do té správné. Nemluvě o tom, že tam aktuálně na jednom z pater probíhá registrace k očkování na covid, a tak se tam zájemci na očkování proplejtají mezi různě infekčníma pacientama, kteří hledaj, kam mají jít. Toto registrační centrum je totiž veřejně přístupné všem a nikoho to nesere, že se to tam takhle kříží. Být člověk, čekající na očkování a potkávat se tam s infekčními pacienty, tak jsem asi dosti nakrklá.
Nakonec jsem se ale dostala na tu správnouu ambulanci. Na sesterně mě ihned zaregistrovali a vyslali do čekárny. Já byla ráda! Nikdo tam nebyl, jen já a těšila jsem se, že to bude rychlé a hned půjdu na řadu. Chacha!
- 20 minut si mě nikdo nevšímal
- po dalších 20 minutách tam začal být šum, že vezou urgent (rodina s otravou na jídlo)
- v dalších 20 minutách je přivezli a ještě dlouhou dobu trvalo, než se jim začli věnovat
- dalšch 60 minut, kdy já stále seděla v čekárně se jim věnovali tím způsobem, že na vyšetřovnu přišla doktorka na 5 minut a na dalších 10 minut odešla kamsi a zase se k nim vrátila a takhle to probíhalo celou tu hodinu

Já jsem se tedy dostala na řadu po ukrutných dvou hodinách. A prvních cca třičtvrtě hodiny jsem tam čumákovala bez zájmu doktorky, bůh ví proč. Čekací doba naprosto strašná. O to víc mě šokovalo, že i dobrých 20 minut uteklo, než se začli věnovat urgentním pacientům.

Prý je to na Bulovce ale normální, napříč všemi odděleními. Můj táta tam s podezřením na infarkt před lety strávil krásných 10 hodin a 4 hodiny jen čekal v čekárně.

To nejhorší mám ale snad za sebou. Mononukleóza se mi ještě stihla pokřížit s klasickou angínou, a tak jsem poslední víkend protrpěla v naprostých bolestech. Takovou bolest v krku jsem v životě nezažila. Místy jsem už jen stála opřená o umyvadlo a brečela, jak strašná bolest to byla a nezabíralo na to nic. Obklady, kloktání, prostě nic. V neděli to vygradovalo natolik, že jsem místo polknutí raději veškeré sliny odplivávala, jen abych mohla polknout jen u pití. V pondělí ale konečně začali zabírat antibiotika a už je dobře! Netrpím už bolestma. Krk už je naprosto v pořádku a konečně skoro po týdnu prospím v klidu celou noc. Předtím jsem musela x dní spát v úplném sedě, abych mohla dýchat a přes bolest jsem nenaspala víc než čtyři hodiny. Teď už spím celou noc a ještě k tomu hodinku dopoledne a hodinku odpoledne :-D. Nemoc jsem taktéž využila na přečtení Harryho Pottera a kámen mudrců. Naposledy jsem tu knihu četla čerstvě po maturitě, a tak jsem se na tohle čtění už dlouho těšila a teď na knihu přišla vhodná chvíle. A dnes navíc začíná hokejový mistrák, na který se těším! Mám přes rok naprosto obří TV a minulý rok hokej nebyl. Teď je a já se těším, jak si to na té velké televizi užiju!

A svatba? Tak tu jsme přesunuli. Bude se konat první víkend v říjnu :-). Už to máme všude domluvené. Naštěstí se toho nemuselo tolik předělávat a nikdo jsme ještě neměli zaplacené zálohy. X lidí mě ukecávalo, že bych to třeba zvládla, ale já nechci riskovat. Navíc si chci svou svatbu užít bez jaterní diety, v klidu si se všemi připít a hezky se nadlábnout! :-D Někdo prostě chtěl, abych si před tou svatbou, stavbou domu a zakládáním rodiny pořádně odpočinula, protože pak na to nebudu mít x let prostor. Prostě nemoc nechodí náhodou.