(Ne)malé radosti - duben 2021

- Duben byl ve znamení zkoušení nových věcí v kuchyni, ostatně není měsíc, abych nezkoušela vařit něco nového. Miluju to! Vaření a zkoušení nových věcí mi dává obrovský smysl, navíc se mi u toho skvěle relaxuje. Během dubna jsem poprvé zkoušela hovězí loupanou plec na kořenové zelenině, houbách, bylinkách, kterou jsem podávala s bramborovou kaší. Je to jedno z jídel, za které jsem na sebe opravdu hrdá, jak skvěle se mi povedlo. Mamka si na Velikonoce objednala jehněčí kýtu, ale řezník ji to v online objednávce spletl a zaměnil za jelení kýtu, se kterou se mamce nechtělo dělat. Pustila jsem se tedy já do svého prvního jeleního guláše a naprosto se povedl!
Drahý po mně už dlouho chtěl bramborové knedlíky plněné uzeným a já je po x měsících přemlouvání konečně jednou udělala.
Největší challenge byla však svíčková s domácí knedlíkem. Nejdříve jsem si načetla recept na stránkách Kuchařka pro dceru, ale nakonec to zase dělala od oka. Já prostě nějak přesně podle receptů vařit neumím Tedy až na pečení. No ale povedla se a moc! Knedlík byl tuhý, ale už vím, co jak udělat, aby se to přístě nestalo. Svíčková na první pokus naprosto luxusní. Není se čeho bát. A Kuchařku pro dceru vřele doporučuji. Má tam skvělé a především poctivé recepty. Takovou už malou rybkou mezitím vším vařením potom byly velikonoční mazance a jidáše. Mazance jsem připálila, což mě dost vytočilo, ale jidáše dopadly skvěle.

- Konečně nám vyvrtali studnu. Předcházelo tomu několik větších i menších karambolů. Ten den a den předtím hrozně pršelo a byla strašná zima. Vrtařům přestal fungovat vrtací stroj. Potom zapadli s obří tatrovkou u nás na pozemku a klouzali dolů a hrozilo, že auto se převrátí sousedovi na základy. Ve vrtu jim uvízla vrtací hlavice a nevědělo se, jestli ji dostanou ven. Nakonec vše dobře dopadlo a studna je vyvrtaná. Teď ji jen odčerpat, nechat napustit a ještě to samé jednou a udělat rozbory vody.
- Seznámili se moji rodiče s Jakubovýma rodičema a dopadlo to nad očekávání. Nakonec jsme všichni společně seděli od tří odpoledne, někdy do osmi do večera a byl to naprosto super den. Já si moc přála, aby si rozuměli.