(Ne)malé radosti - červenec 2022

- Mamka mi dala k svátku ten nejlepší dárek, jaký mohla. Pohlídala mi Šímu a já v tom čase byla na pedi a mani. Moje nohy i ruce tak dostali po půl roce pořádnou péči a že to sakra potřebovali. Navíc ten nádherný pocit, že opravdu někde v klidu sedíte, nemusíte vůbec nic a někdo vás za vás hýčká. Jak se říká, bylo to k nezaplacení.
- Po třičtvrtě roce jsem byla i u kadeřnice. Začaly mi strašně moc padat ruce (ano, je to prý po porodu normální), ale chtěla jsem jim nějak odlehčit, a tak jsem si nechala střihnout mikádo. Nejdřív jsem se trošku bála, jak v tom budu vypadat a jestli s tím budu spokojená. S krátkými vlasy jsem však nakonec moc spokojená a rozhodně toho zkrácení aktuálně nelituji.

- Poprvé jsem došla do bodu, že už se nebojím na vycházku půjčit malého samotného, a tak si ho od července pravidelně berou na vycházku drahého rodiče a já mám pár hodin do týdne opravdu volno, jako třeba teď, kdy dávám dohromady tento článek.
- Poprvé jsem v červenci využila vířivku u našich a krásně se do ní v těch největších teplech naložila a bylo to bájo!
- V půjčovně nosítek jsme si jedno moc hezké půjčili a já se ujala ho celý srpen testovat, abych se rozhodla, zda-li si ho pořídíme také. V některých situacích by mi to strašn+ ulehčilo manipulaci s mrňousem.
- Na konci července jsem odjela na tři týdny v srpnu na chalupu v rodinném kruhu a v přírodě.