Damn-girl | PF 2024

Článek byl sepsán pár dní před koncem roku, tak pokud v článku najdete nějaké časové nesrovnalosti, tak se předem omlouvám :-) 

Myslela jsem si, že se ozvu dřív a ještě se mi povede Vám všem popřát pohodové vánoční svátky. Jak vidíte, to se nestalo. Když už vypadalo, že bych čas mít mohla, tak se odehrál ten tragický den na univerzitě a mě to sejmulo natolik, že na žádné psaní jsem neměla pomyšlení. Přímo osobně se to naší rodiny naštěstív nedotklo, ale stejně jsem z toho byla dost špatná. Jediné zprávy mám od své bývalé kolegyně, která pracuje naproti v Rudolfinu a byla v práci zrovna to odpoledne, takže je drželi zavřené v Rudolfinu s tím, že někde naproti je střelec a pustili je, až když policie usoudila, že to je bezpečné. Spojení s Klánovicema bylo už potom to poslední, protože Klánovice a jejich les je mé milované místo, kam chodíme na vycházky několikrát do roka s mou kamarádkou. Vždy vezme svého hafana, já Šímu a jdem se projít, takže i to se mnou nějakým způsobem otřáslo. Pryč ale od tragických událostí. Doufám, že nikoho z vás se to také nijak přímo osobně nedotklo.

Jak jste si prožili vánoční svátky? Doufám, že byly pohodové a především klidné bez nějakého stresu. My Štědrý den trávili v našem novém doma a až do pozdních večerních hodin nám dělali společnost Jakubovy rodiče s jeho bráchou a babičkou. Přijeli už kolem oběda. Dělali jsme společně večeři, já mezitím balila dárky a Šimon si užíval všech okolo. Největší radost z dárečků měl samozřejmě on. Letos jsme po letech měli i živý stromek. Mým snem od dětství bylo mít velký stromek - nejlépe jedličku. To se povedlo, ale příští rok může být ještě o fous větší. Ladila jsem ho především do červené a zlaté a ozdobili jsme ho před Vánoci už z pondělí na úterý. Ty rozzářená Šímovy očíčka za to stály. Nevěřícně v úterý ráno koukal na rozsvícený stromek a ukázal nám snad každou ozdobu :-D. Hned 25. prosince jsme vyrazili na rodinné návštěvy na všechny strany a až dnes jsme doma. Ještě pár dní a máme tady nový rok! 

Tenhle rok byl dost přelomový. Konečně došlo na den D a my se konečně přestěhovali. Přestali jsme sem jen jezdit a dívat se, jak to rostě, ale opravdu tady na konci října začali bydlet. Neskutečné! Mít kolem sebe prostor a ne jen stísněné místnosti, udělat si vše podle sebe nebo připravovat jídlo ve vysněné kuchyni, která je celá podle vás a večer to završit v horké prostorné váně. Žádne sprše, ale vaně! :-D 

Následuící rok nás čeká tady se spoustou dodělávek a já doufám, že si zase o něco víc najdu cestu ke svým starým koníčkům - čtení, psaní blogu, malování, kreslení. Dala jsem si navíc předsevzetí, že v novém roce už opravdu zhubnu a začnu se sebou něco dělat. Mám cca o 6 kilo víc, než co jsem kdy měla a už i mně osobně to dost vadí i cítím, že mě to omezuje. Cejtím se nemotorná, bolí mě klouby a cejtím, že mě to dost i limituje ve výběru oblečení, co bych chtěla nosit. Na začátku ledna jsem se zúčastnika bezplatného 5 denního workshopu se stylistkou, jak se oblékat podle svého typu postavy a vlastně mě to dost nakoplo. Před Vánoci jsem i byla na měření a vážení, abych si dokázala vypočítat kalkulačku příjmu. Začala jsem si i psát do Kalorických tabulek, ale během Vánoc jsem to úplně vypustila, ale na začátku roku se do toho ponořím. Mým hlavním problémem je, že se odbejvám, a když už něco jím, tak moc nepřemýšlím nad vhodnou skladbou. Takže to bych v novém roce ráda změnila, protože zanedbávat se je cesta do pekel. Také chci se Šímou víc vyrážet na výlety. Není tady moc kde chodit na vycházky, a tak bych ráda alespoň jednou do týdne v rámci běžného pracovního týdne se Šímou ráda někam vyrazila. Do ZOO, na vzdálenější hřiště, prostě na vycházku do přírody -během toho, kdy drahý pracuje, ať se jen nenudíme doma. Pokud zrovna není sníh, tak je Šimon venku moc ráda a i já trávím ráda čas venku. Když jsem teda aktivní řidič a máme na to čas, proč toho nevyužít. Mohla bych si vymyslet ještě dalších xy cílů, ale věřím, že tohle mi bude stačit, protože bych se taktéž měla naučit nebýt na sebe tak přísná a nenakládat si na sebe tolik nároků. Nejvíc si ale přeju, ať je další rok co nejvíc pohodový a především ať jsme všichni zdraví a nikdo z nás a naší rodiny nemusí řešit nějaké větší zdravotní neduhy.

Takže i já Vám do nového roku přeji jen tu největší pohodu, aby vám věci vycházeli, tak jak si je přejete. Ať jste především zdraví i vaši blízcí. Dále přeji i desítky dobrých zhlédnutých filmů. Desítky dobrých přečtených knih či desítky dobrých vyposlechnutých písniček. Přeji, ať se máte co nejlépe to jde, ať trávíte svůj volný čas podle svých ideálních preferencí, a když už vám v životě začne pršet, tak ať je to jen chvilková přeháňka, po které zase vyjde sluníčko. Vždycky je to na houpačce, jednou jsi nahoře, jednou dole. Zároveň nic není černé nebo bílé, musí se to nějak přiměřeně střídat, ale ať to nikdy není nic, co vás vyrve ze základů.