A výsledek? Bylo to D-O-K-O-N-A-L-Ý-!. Nikdy jsem netušila, že maso může bejt tak vynikajicí a chutná věc :P. Ale jo.. on děda vařit umí, jenže to moc nepraktikuje, ale když jo, tak to vaří s láskou a potěšenim a to je potom hned na tom jídle vidět. Jo... já si prostě jídlo umím užít! Je to moje milé spestření života :).
Včera jsme udali třetí koťátko, tu 3barevnou kočičku, takže musíme udat jen černobílého (dědka.. pro holky Quida :D) a kdyby se náhodou neudal, tak tatík řikal no problema a necháme si ho :).
Taktéž jsme se dnes pustila do psaní dopisu pro kámošku, která leží v nemocnici. Už mám napsaných 7 krásných stránek ve formátu A4 :). Doufám, že jí to v tom špitálu aspoň trošku zvedne náladu a vykouzlí jí ten dopis na tváři aspoň malilinkej úsměv :). Už aby byla v pořádku :).
Opět tady skáču z téma na téme, ale tentokrát to oděluju od sebe :D. Já prostě jinak psát neumim. Vlastně mi tenhle styl psaní vyhovuje! :D
Rozhodla jsem se, že po prázdninách si prostě naud práci. Budu chodit na soukromou školu a prostě nechci, aby mi to celý platili rodiče. To prostě nejde! Když to nebudu moct zaplatit celý, tak jim určitě polovinu na to budu chtít za každou cenu přispívat. Mamka vypadala docela ráda, že mi to neni jedno. A ne... tohle mi opravdu neni jedno. Už jsem v tom věku, kdybych měla začít svejm rodičům plně pomáhat a né je jen zatěžovat, když oni mají svých starostí už i tak dost :).
Co se dále událo? Dala jsem pápá jednomu svýmu kamarádovi. Teď už bývalému kamarádovi. Tenhle týden mi z ničeho nic volalo neznámý číslo a já to zvedla s tim, že to může bejt někdo na koťata. No nebyl... byl to on. Dva roky se neozval a teď najednou ještě k tomu v podnapilym stavu a v prvních pěti větách jsem od něj slyšela "Tak jsem se před pár dněma rozešel s přítekyní." No nevím... mě osobně mi to přijde divný, mi to hned cpát v prvních větách, když jsme si za ty dva roky nenapsali ani "Ahoj.. co život?" No a pak začal takový ty přiblblý opilecký kecy "No joo, ty jseš taky pěkná holka jak bych na tebe mohl zapomenout." či "A nechceš se tady za mnou někdy stavit?" a potom "Já bych tě bral hned! Ty máš prostě dobrý názory." Ježiši! Po ukončení telefonu jsem o něm musela přemejšlet. Tím telefonátem jako by mi došlo, že už se s ním nechci bavit kor s těma kecama, který jsem tady zmiňovala. A jelikož se rozhodl, že mi další den taky zavolá jsem mu odeslala smsku, že tohle kamarádství už asi nepujde a po takové době, kdy už jsem na něj zapoměla a za kamaráda ho ani nepovažuju v tom nechci pokračovat. Jeho odpoveď mě předvědšila o tom, že jsem udělala správně a o takového kamaráda nestojím. Co mi odepsal? "V pohodě. 2x jsem přišel o mobil, takže když jsem ti volal ani jsem prvně nevěděl komu volám." Takže kecy o tom, že si na mě vzpoměl a je hrozně rád jak se zase baví byly prostě jen planý kecy. A to děkuji... takového kamaráda nepotřebuju. Takže to je celá story o bývalém kamarádovi. A mě by zajímalo.. co si o tom myslíte???
Tak odpovídejte, odpovídejte a já zase teď končím :).
Foto z DA od peachjuice