Music? It´s my life!

2. srpen 2011 | 13.37 |

Dnes, když jsem v noci ležela v posteli a nemohla usnout jsem přemýšlela jaký článek napsat na blog. Takový, aby to nebylo jen o tom co se kolem mě děje v posledních dnech.

Napadlo mě hrozně moc článků na určité téma, ale já si nechala dál do hlavy postoupit jen téma hudba. Tudíž jsem hned přemýšlela, co bych do toho článku chtěla napsat. Tudíž, jak už všichni dnes tušíte. Tento článek bude o hudbě, o věci, která se mě již několik let silně týká.

Hudba se mě začala silně dotýkat teprve před 6 lety, díky tomu že jsem začala poslouchat Green Day. Od té doby mě hudba doprovází životem a já si bez ní už nedokážu představit jedinou minutu svého života. Je něco jako můj rodinný člen v dobrém a zlém.

Jak jsem již zmiňovala, díky Green Day miluju hudbu a díky hudbě jsem za těch 6 let změnila styl. Mluvím o stylu oblékání ale i o stylech oblíbené hudby.
Začala jsem na GD, poté jsem prošla obdobím The Offspring, Blink 182 (ty jsem žrala především po ohlášení jejich combacku), také jsem nějakou dobu poslouchala pár metalových písní. Další hudební styl a styl oblékání za mnou přišel v podobě kapely Depeche Mode, tato kapela mě také v životě dosti hudebně rozvinula. Díky DM mám v hudbě velice ráda efekty vytvořené počítačem a syntenzátory. Taktéž mě navštívila vlna Eminema. Tohoto chlápka uctívám nadále, protože to je jediný chlápek z tohoto odvětví, který má aspoň texty o něčem.
Nyní mě pohltila vlna zvaná My Chemical Romance, která mi za tento měsíc poslouchání hrozně moc. Prakticky mi tato kapela dala tolik věcí jako kdysi právě Green Day. Díky inspiraci u My Chemical Romance právě s pár lidma začínám na svém druhém blogu vyvíjet internetový hudební časopis... také mám nakročeno k tomu, udělat ze svého blogu o Green Day klasickou webovku. S vytvořením webovky mi pomáhá brácha za což jsem mu opravdu nesmírně vděčná. To není ale všechno, MCR jsou pro mě opravdu velice silnou inspirací.

Pokud bych se teď měla u hudby zmínit u těch stylů oblékání, tak jich bylo taktéž mnoho. Prvně jsem se vzhledově chtěla podobat Armstrongovi (Billie Joe – Green Day)... byla to blbost... přiznávám. Ve 14 a 15 letech ovšem člověk moc rozumu nemá. Teda většina lidí nemá :-D a já mezi ně patřila také.
Poté jsem měla na hlavě černé a červené pseudodready, byly opravdu dlouhé i to vypadalo moc pěkně. Jenže od té doby mám docela slabé vlasy :/. Když se ale kouknu na fotky z těchto  dob chytá mě obří nostalgie :-D. Dále následovalá klasická punkrock změna, kdy jsem vyhrožovala, že v 18 letech si vyholím číro a budu mít na krku vytetovaného draka. Následovalo oblékání ve stylu Depeche Mode... černá, černá a zase jen černá :-D. Za poslední rok jsem se ale celkem změnila a řekla bych, že na nějaký oblíkací škatulkování kašlu :-D. Nosím co se mi líbí, v čem se líbim sama sobě :-D.

Nyní se posuneme k tomu co pro mě hudba znamená. Je to mé potěšení a zábava. Poslouchat co zpěvák dokáže vytvořit s hlasivkama je pro mě opravdu zábavné a obdivuhodné. Také to je únik od reality v případě špatné nálady. Nic lepšího než tento lék totiž neznám. Taktéž je to má neskutečná inspirace, podpora a taktéž má naděje.

Hudba tudíž pro mě znamená hrozně moc. Jsem sice jen pasivní hudební nadšenec, který na nic nehraje, i když by rád. Moc ráda bych uměla na nějaký nástroj, jenže v tom je další problém. Na tyto věci já prostě nervy nemám. Možná to je škoda, kdo ví.

Pokud by mě na světě všichni lidé opustili, jedna věc mi zůstane. Jaká? Hudba. Ona tu pro mě byla vždycky a bude a za to já jí budu nesmírně vděčná. Děkuji všem hudebním bohům (mé oblíbené kapely) za to, že jsou. Opravdu totiž nevím co bych si bez nich počala.

Obrázek - google (signál netu je tu slabej = nenačítá mi to DA.net :/)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Music? It´s my life! ančeee 02. 08. 2011 - 15:40
RE: Music? It´s my life! mixx 05. 08. 2011 - 12:03
RE: Music? It´s my life! damn-girl 05. 08. 2011 - 14:05