Ono to šlo :)

13. srpen 2012 | 15.26 |

Pracovní víkend za mnou! A víte co? Vůbec to nebylo hrozný... hrozně rychle mi to utíkalo. Ani jednou tam nebyl ten prudící pán co se nedá nazvat pánem - to mi zvyšovalo na náladě! :D
A včera, poslední den v práci, to bylo uplně nejlepší, sedím si tak na barové židli a říkám si jestli ta babička se na mě přijde podívat, když to tak slibovala. Byla tam do 5 minut a i s tetou :D. Tetu sice moc nemusím... neustále někomu radí jak má co dělat správně a přitom ona sama umí prd, ale tam byla v pohodě. Daly si colu a ještě než přišel děda, tak stihli každá vyžahnout po panáku metaxy :DDD. Poté se sebraly a odběhly naproti do cukrárny pro dorty, aby měly ke kávě (my je teď přes prázdniny nemáme... přes víkend by se to nestihlo prodat) a mezitím přišel děda. Ten svou návštěvu zahájil taky colou. Potom si babička s dědou dala ještě tu kávu, prý byla dobrá :D. Babička mi pak nechala 80,- dýško a děda 50,- :DDD... ptala jsme se se smíchem, jestli nechtějí chodit častěji :DDD... nebojte... samozřejmě jsem jim za tak vysoké dýško poděkovala.

Vlastně tam včera bylo docela dost lidí a já celý den měla co dělat. Poslední návštěva - asi manželé. Dali si kávu a pán se po pár minutách vrátil na bar s tím, že jak chtěl dolít tu espresso horkou vodou, tak je teď hrozně slavý a nedá se to pít... jestli bych s tím něco neudělala. Samozřejmě jsem s úsměvem řekla že ano. Nabídla jsem mu tedy novou kávu s dvojitou porcí kávy... pánovi se návrh líbil a pravil, že mi to nový určitě zaplatí. Řekla jsem mu tedy, ať mi to určitě neplatí, že to je na účet podniku jelikož to je moje chyba a né jeho a ať se určitě neomlouvá, jelikož on nemá za co ale já. Opět zopakoval že moc děkuje a kávu mi určitě zaplatí. Ujistila jsem ho, že novou kávu mi určitě platit nebude.
Udělala jsem mu tedy novou a předala. Pak jsme tam asi další 3 minuty nervozně stála za barem a nenápadně pozorovala jestli už novou várku ochutnal. Ha, konečně! Vyšla jsem tedy na zahrádku za ním... "Já, jen jsem se chtěla zeptat jestli jste kávu už chutnal, jestli je dobrá? :)"... "Ano je, děkuji moc."... "Super :), to jsem ráda... nemáte zač :)."
A co tím chci říct? Že jsem svým způsobem na sebe za toto chování k zákazníkům oproti ostatním z kavárny hrdá. Jsem si totiž jistá tím, že ostatní by si to nové kafe nechali zaplatit a ještě by se tvářili naprosto otráveně. Potom mě napadlo, že jsem mu vlastně měla vrátit i peníze za to první kafe, ale to už teď bohužel nevyřeším. Ale i tak... zvýšila jsem si reputaci. Sice nejsem takový ten personál co se na každého usmívá . kolikrát se tvářím dost naštvaně... jenže já za to nemůžu... bohužel si neuvědomuji, jak se tvářím a to profesionální usmívání mi prostě nejde... za to se ale chovám k zákazníkům, tak jak bych si přála, aby se personál někde v restauracích a kavárnách choval ke mně.

Foto z DA od SuzyTheButcher
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Ono to šlo :) tlapka 15. 08. 2012 - 11:47