Tak jsem byla dva dny na cestách a den jsme strávila v Polsku (od čtvrtka do včera). Jelikož mám jako téma té závěrečné práce Krakov, tak jsme tam s mamkou s cestovkou na jeden den vyrazili.
Cesta byla dlouhá, úmorná a šílená. Nesnášim dlouhý cesty autobusem... už po 3 hodinách nevim jak si mám sednout a v noci nevim, jak tam spát. Cesta děs. průvodkyně byla mimochodem taky děs. Nechápu, jak může dělat průvodkyni někdo, kdo místo "Jsou mrtvý." Řekne "Spinkají tam." Při každé téhle větě, jsem mělaco dělat abych se nepleskala do čela. Navíc nás honila jak nadmutý kozy a na konci zájezdu se s náma ani nerozloučila a nechala se vyhodit na výpadovce na začátku Prahy, takže s náma zpátky na hlavák ani nedojela. Ale k zájezdu.
Vyráželi jsme autobusem ve čtvrtek o půlnoci. V 10 dopoledne v pátek jsme byli v Krakově. Autobus nás vyhodil pod Wawelským hradem, kam jsme se hned poté šli podívat. Prošli jsme si nádvoří a vyhlídku, také jsme se koukli do katedrály a hned poté jsme cupitali na hlavní náměstí k Soukenici. Po cestě na náměstí ale přetekli nervy už i mamce, takže jsme se odpojily s mamkou a šly si po svém. Hned po příchodu na náměstí jsme to zaparkovaly na zahrádce v jedné restauraci a daly si kávu na nakopnutí. Od tama jsme vyrazily na prohlídku náměstí a Soukenice samotné, po cestě jsme si koupily jejich preclíky. Nejsou to normální preclíky, jsou totiž měkké a kulaté a můžete si vybrat jestli ho chcete posypaný sýrem, solí, semínky nebo třeba makem.
Obešly jsme náměstí, koukli na trh s nějakýma cínovýma cetkama a dalšíma hrůzostrašnejma věcma :D a vydaly se dál od centra města. Došly jsme až na konec centra a chvilku se posadily v parku odkaď jsme se už pomalu, ale jistě vydaly na bus, protože ve 14 h. nás čekal odjezd do Osvětimi - Auschwitz I. a Auschwitz II. - Birkenau.
Mamce bylo špatně už z představy, že do té Osvětimi půjde, já byla připravená... už jsem to tam navštívila jednou před pár lety. Tentokrát to bylo ale hodně jiné a to jen díky tomu, že teď jsme to měli s průvodcem. Kolikrát mi v tom areálu běhal mráz pozádech, jak nám vyprávěla různé hrůzostrašné příběhy co se tam dělo. Hlavně, ta paní průvodkyně vypadala, že jí tam někdo z rodiny zůstal, protože kolikrát se zajíkala a měla slzy v očích.
Je to krutý místo, plné negativní energie, ale velmi poučné. Myslím, že Osvětim by měl vidět jednou každý, aby věděl. Celá prohlídky Auschwitz I. trvala dvě hodiny a poté jsme se přesunuli na Auschwitz II. Druhá část tohoto koncentračního tábora už je horší. Nejsou tam zděné budovy, ale dřevěné a je to obrovský areál vystavěný na pláni, kde prostě není troška stínu. V druhé části mě tedy rozbolela hlava a těšila jsem se na cestu zpátky. Nevím, jestlimě hlava rozbolela z toho tepla nebo z představ co všechno se ta dělo.
Pokud tam tedy někdo pojedete, sežeňte si na to určitě průvodce. Sice vámbude běhat mráz po zádech, ale bez průvodce vás to ani trošku nedostane do atmosféry. Jsem si tak nějak jistá, že mám dost a už víckrát asi Osvětim nebudu chtít navštívit. Stačilo.
Je mi ale hrozně divná jedna věc. Dost věřím na paranormální jevy a duše zemřelých a jemi prostě divný, že na jiných mírumilovnějších a vcelku klidných místech se dějou divný věci apod., ale tady jsem nic takovýho nezaznamenala... neměla jsem pocit, že by se tam dělo něcoparanormálního a celý to prostředí z tohodle směru mi přišlo až přehnaně a děsivě klidný. Po příjezdu jsem i hledala po internetu, jestli se tam dějí divné věci a nic jsem nenašla... o to víc je mi to divnější a nedokážu si to vysvětlit.
Celkový pocit ze zájezdu? Bylo to fajn, ale moc dlouhé. Příště by to chtělo na více dnů, protože tohle byla opravdu honička. Jsem ráda, že jsem si zažila Osvětim s průvodcem, ale nedokážu si vysvětlit, jak měl někdo žalůdek na to, tam v těch táborech pracovat. Krakov byl hezký a za návštěvu stojí, ale čím víc světových měst znám, tím víc si řikám, jak je naše Praha prostě nádherné místo :)
A teď pár fotek ;)
