Jak jsem se rozhodovala

28. prosinec 2013 | 16.52 |

think. by ThePhungOpět se v mém životě udála pracovní změna. Jak jinak, se mnou už to asi nikdy nebude jiné! :D POZOR, TENTO ČLÁNEK JE O PRACOVNÍCH KECECH! :D

Během posledního týdne před Vánoci jsme byly s mamkou (dělá finanční poradenství též) na firemním vánočním večírku a na konci tohoto večírku za mnou přišel šéf pobočky, který se nyní podílí na budování nové realitky, která bude spadat pod naší firmu. Proč za náma přišel? Jednak vysvětlit, co pro ně budeme moct dělat my jako poradci a co oni budou moct dělat pro nás. Poté měl speciání nabídku jen pro mě! Navrhl mi, že se doslechl, že budu od února nastupovat pracovat do realitky, ale že by mi rád nabídnul místo v té jejich nové s tím, že by mě vzal bez praxe a zaučil mě. Byla jsem neuvěřitelně nadšená a hned na druhý den si domluvili společně s mou manažerkou schůzku, na které mi řekne íc a dá smlouvu.

Přišel den D, tedy den druhý a konala se schůzka. Vysvětlovala jsem mu, že nyní i teď dělám finanční pporadenství + mám od února nastupovat do realitky. Chtěl vydět smlouvu od té stávající, tak jsem mu jí ukázala. Vůbec se mu nelíbila, a tak jsem se rozhodla, že do té stávající, do které jsem měla nastupovat v únoru nepůjdu. Jsou tam třeba pokuty 200 tis. atd, což je vcelku hrozné.
Jenže pak my oba (on i manažerka) začali vysvětlovat, že jestli chci dělat realitku i finanční poradenství na 100%, tak oboje najednou nemohu stíhat a při jejich vyprávení jsem k tomu začala docházet taky. Prostě nejde dělat dvě věci najednou + se k tomu oboje ty věci naráz učit.Začala jsem tedy uvažovat pro co se rozhodnout. Realitka, o které jsem snila vždycky nebo finanční poradenství, které jsme začala vlastně dělat jen tak. Jak jsem přemýšlela nad tímhle, tak jejich slova a věty mi začaly protékat ušima jako bahno a já je vůbec nevnímala. Omluvila jsem se tedy s tím, že z toho mám hrozný zmatek a potřebovala bych čas na rozmyšlenou a rozhodnout se čemu dám přednost - buď budu dělat fin. poradenství nebo realitku s tím, že tu druhou činnost si vezmu až rozjedu tu první.

Oba mi chápavě můj návrh odkývali a ať se prý ozvu a po Vánocích jim dám vědět. Rozloučili jsme se a já se vydala domu a stála jsempřed rozhodnutím realitka nebo poradenství. Tak jak jsem tam jela šťastná jsem nakonec domu jela úplně vyřízená a nevěděla jsem co chci, nevěděla jsem jak se rozhodnout a přitom všem věděla, že tohle všechno je na mně a musím se rozhodnout sama. Chtělo se mi brečet.

Uplynulo od toho už dva týdny (tedaskoro). Jak jsem se tedy rozhodla? Rozhodla jsem se pro finanční poradenství! Ano, do realitky jsem se těšila od samého začátku a hrozně jsem to chtěla dělat.

Při povídání s realiťákem jsem ale zjistila, že to co se tam ode mě vpráci čeká vlastně všechno vím a nic mě na tom nepřekvapuje. Když jsem si pokládala otázku, proč chci dělat zrovně reality, tak ani nejsme schopná odpovědět proč.Prostě to nevím. Když se ale zeptám, proč chci dělat poradenství vím hned! Na poradenství se mi více líbí kariérní postup, je tam těžší se udržet napovýšených pracovních pozicí a moji klienti jsou stejní a fust se s nima budu stýkat. V realitce by mi proteklo několi tisíc lidí mezi prsty, tady budu mít furt ty stejné a opravdu je poznám jací jsou. Jsem taky asi blázen, protože prosadit se v realitce nevidím jako nic těžkého, ale prosadit se v tom poradenství? To bude děs a bude to moc těžký a bude aje tam moc věcí, které ani zatím neznám a díky tomuhle to je pro mě obrovská výzva! Zase bych mohla v něčem překročit svůj vlastní stín, a proto poradenství.

Včera ráno jsem tedy napsalaemail šéfovi do realitky, do které jsme měla nastoupit v únoru a sdělila mu ať se nezlobí, ale na to místo nenastoupím. Hned potom jsem zavolala tomu druhému realiťákovi, že jsem se rozhodla pro poradenství a celou realitku teď úplně pouštím z hlavy. Také jsem mu řekla, že realitku chci určitě zkusit,ale až potomco se prosadím v tomhle.... takže až tak za rok za dva. Prý v tom není problém a až budu chtít, tak se mám ozvat a prý není problém. Super! Aspoň tak! Je důležité si jedny dveře otevřít a druhé nechat pootevřené :).
Rozhodnuto a obeznámeno všem, kteří to mají vědět jsem tedy provedla a nyní můžu do nového roku nastoupit s čistým štítec co se práce týče. Víte, mám ze sebe hroznou radost. Nikdy jsem se nedokázala rozhodnout a vždycky jsem tlačila někoho (většinou mamku) ať mi pomůže rozhodnout se za mě se mnou. Ta se na mě ale teď vyprdla ať si to rozhodnu sama a já jí za to děkuju! :)Protože jsem to  zvládla. Dokázalajsem se rozhodnout sama nad něčím důležitým a nelituju 8)

Foto z DA od ThePhung

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Jak jsem se rozhodovala boudicca 28. 12. 2013 - 22:20
RE(2x): Jak jsem se rozhodovala damn-girl 30. 12. 2013 - 10:45
RE: Jak jsem se rozhodovala tlapka 30. 12. 2013 - 09:08
RE(2x): Jak jsem se rozhodovala damn-girl 30. 12. 2013 - 10:45
RE: Jak jsem se rozhodovala polie 30. 12. 2013 - 11:25
RE: Jak jsem se rozhodovala netty* 30. 12. 2013 - 17:58
RE: Jak jsem se rozhodovala zlomenymec 06. 01. 2014 - 19:14