Už je tady?

5. březen 2014 | 15.55 |

Také vám připadá, že se k nám po roce vrací jaro? Já vím já vím, tahle zima nebyla nijak mrazivá či chladná, ale blízkost jara ve mně začíná opět probouzet tu optimistickou duši. Při různých cestách, třeba na autobus, začínám pozorovat ty pomalu pučící keře a stromy a vždycky když to vidím, tak se mi na tváři vytvoří takový omámený úsměv. Nemůžu se toho řádného jara dočkat. Nemůžu se dočkat toho, jak se jednotlivé lístky na stromech akeřích budou probouzet a celá příroda začne zelenat. Něco se děje a něco se chystá, protože my už máme na zahrádce u vrátek sněženky a krkousy! I ve vzduchu cítím takové to jarní počasí.

Nemůžu se dočkat hrozně moc. Mám pocit, že s přicházejícícm jarem mi začíná jít všechno líp. Troufám si říct, že i v práci se začly ukazovat nějaké ty výsledky po odvedené práci. Už to začíná trošičku šlapat a snad to bude dobrý. Musí! Minulý týden jsem měla 3 schůzky, v úterý tento týden proběhlo hodnocení s hlavním šéfem. Čekala jsem sekec, ale nakonec nás i tak pochválil. Výsledky zatím nemám, ale je prý vidět, že se snažím. Navíc přinesl dárek - pytlík haribo medívdků. No, jaký šéf vám přinese na osobní hodnocení dárek? :D Navíc mi poradil pár rad a opravdu zabírají. Dnes mám jednu schůzku, v pátek druhou a příští týden snad ještě další 2! :P

Víkend sice nebyl moc hezký - především neděle. To už je ale snad zažehnáno - k věci. Probíhá doma uvolněná rodinná atmosféra, připravuje se oběd a najednou vás volají rodiče a v zápěstí se dovídáte, že na vás přišel anonym. Moc to nepotěší, když na vás vašim rodičům (v mém případě mamce) přijde anonym, ve kterém stojí tak hnusná věta, jako že si do domu taháte chlapy do ložnice rodičů, když oni jsou v práci a víte jak vy tak rodiče, že to jsou kecy. A odesílatel je "internet." V neděli večer přišla ještě jedna taková podobná... od té doby žádná. Nejhorší na tom je jedna věc - je to asi někdo blízký, protože ví jak se jmenuju já, jak se jmenuje mamka a taky ví, že mám s mamkou hodně dobrý vztah. A o co teď anonymovi šlo? otpit mamku, potopit mě či třeba potopit vztah a důvěru mezi jí a mnou? Docela to zabolelo, nikdo cizí to prostě být nemohl.

 Ráda bych se ale vrátila k jedné věci, hezčí věci. Asi po roce jsem začla číst, ale opravdu číst - přčtu knihu a beru další a tu knihu čtu pravidelně. Nejraději teda čtu, když jedu autobusem, doma na to čas moc nemám. Nemůžu se ale nabažit pocitu, když s tou knihou sedím, listuju v ní a dovídám se dál a dál celý příběh. Také v poslední době hledám nějaké zajímavé blogy, které se aspoň z 90% věnují jen knihám, abych nabrala nějakou tu inspiraci co číst a co si pořídit. Smutné ovšem je, že zatím v mém seznamu mých oblíbených vlogů o knihách je jen Polie. Ta mě totiž snad pokaždé zaujme knihou, kterou právě čte.
Na knihu Bohatý táta chudý táta tady recenzi už máte a nyní čtu Jiskru života od Remarqua. Ta kniha je kolikrát docela dost drsná.... až se mi zvedá žalůdek, ale přesto všechno mám právě Remarqua jako autora hrozně ráda. Jo, válečná literatura mě baví :).

A jak se máte vy? Čtete? Co právě čtete? A cítíte také, jak pomalu nastupuje ta jarní nálada?

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Už je tady? boudicca 05. 03. 2014 - 21:05
RE: Už je tady? polie 07. 03. 2014 - 23:26
RE: Už je tady? tlapka 08. 03. 2014 - 14:43
RE: Už je tady? sigrun 16. 03. 2014 - 13:02