Pár posledních dní

30. březen 2014 | 12.27 |

Tento týden jsem prožila jako vždy pracovně, ale i školně. Středu jsem strávila celý den na školení, ve čtvrtek jsem byla odevzdat na ukázku svou dopsanou závěrečnou práci, v pátek jsem byla s pracovním kolektivem na divadelním představení "S tvojí dcerou ne" a byla to naprosto famózní komedie, na kterou jen tak nezapomenu. Prosmátá celá hodina a půl, to už se mi dlouho nestalo :). Včerejšek jsem prožila dopoledne v nákupním centru a odpoledne jsem byla na procházce se psem, poté jsem si udělala naprosto geniální smoothie (můžete čekat recept), vyzkoušela jsem foťák a jestli si s foťákem vše pamatuji (to můžete posoudit v článku pod tímhle) a pak jsem se na večer asi na hoďku a půl věnovala čtení - rozečetla jsem po Jiskře života Pravidla moštárny. Má to kolem 615 stran a mám za sebou prvních 42. Dala jsem si limit, že denně musím přečíst aspoň 40 stran, tak uvidíme. jsme zvědavá, jak dlouho mi to vydrží! :D

A dnešek už prožiju s rodinou. Odpoledne mě totiž čeká rodinná oslava mých narozenin :D. U jedné babičky jsem si objednala čtyři nové knihy, tak jsem na ně zvědavá. Aktuálně si ale nepamatuju, co jsem si to vlastně objednala :D. Děravá hlava. A u ostatních nevím. Vlastně jo! Od mamky s taťkou jsem dostala jako dárek návštěvu astroložky :D. Hrozně se těším, ale i bojím zároveň. Čeká mě to 30. 6. Mamka už tam byla asi před dvouma rokama a dost jí paní Mochnáčová pomohla, tak jsem zvědavá na sebe :).
 

Story o tom, jak jsem dostala kytku...

Ovšem, nejzáživnější v tomto týdnu bylo úterý a středa. Pamatujete si, jak jsem tady psala o těch anonymních smskách? Tak v úterý v 10 večer mi přišla anonymní smsmka, že mi přeje neznámý všechno nejlepší a že mám na plotě dárek. Ani netušíte, jak jsem se rozklepala strachy. Nakonec jsem vyblbla celou rodinu a pro onen dárek šel brácha. Hodili to na stůl a že to je kytka a u toho přicvaknutý psaníčko. A rodiče ať si to teda jdu vzít a otevřu to psaníčko a přečtu si to. Při vzpomínce na anonyma jsem udělala hysterickou scénu a že s tím nechci mít nic spolčnýho. Na to konto udělal hysterickou scénu táta s tím, že od všeho utíkám, nic neudělám nikdy pořádně a že toho má dost. Zastal se mě jedinej brácha, právě od něj jsem to zastání nečekala, a  tak má u mě naprosto obrovské plus! Já se ale prostě bála, že tam najdu zase něco hnusnýho, prostě moje hlava nevěřila tomu, že by tam mohlo být něco hezkýho. Kytku rozbalili a dali do vázi oni a psaníčko po mně táta mrsknul a já odešla s psaníčkem a brekem nahoru. Psaníčko jsem přečetla... text s tím, že mi přeje všechno nejlepší k narozeninám a u toho "Pro mě je denní světlo temnota." A opět nepodepsáno! Neměla jsem ale na nic náladu a s brekem odešla spát, protože mě to od táty prostě mrzelo.

On to prostě bere z pohledu chlapa, že by byl nasranej, kdyby mu tohle ženská udělala a nechápe, že já jsem se v tu chvíli hrozně bála co tam bude. A pokud vím, psychopati posílaj i kytky :D.
Následující den do mě mamka neustále ryla ať zjistím, kdo to je... mně to bylo ale upřímně jedno.

Rozuzlení se ale konalo až večer na facebooku, kde se mi dotyčnej přiznal. Byl to dá se říct známej, se kterým se občas bavím asi už půl roku, ale nemůžu ho ani označit za kamaráda, protože se s ním prostě tolik nebavím. Za těch půl roku se mě snaží tahat ven a teď došlo na tohle. Neustále mi cpal do hlavy, že to bylo jen kamarádské geslo, načež jsem na svojí obranu utrousila, že kdyby to bylo z kamarádského gesla, tak neposílá anonymní smsku a podepíše se. On si prostě stojí za tím svým kamarádským gestem, ale nikdo z mého okolí tomu nevěří ani trošku. Tak či tak, omluvila jsem se mu, že za kytky děkuji, ale dál to asi nepůjde. Víte, před rokem bych za takový gesto byla asi štěstím bez sebe, ale smskový anonym před měsícem to všechno změnil a auktuálně jsou pro mě píšící anonymové zbabělci a je jedno jestli to myslí mile nebo nemile. Nejhoší na tom, že toho kluka moji rodiče znají a baví se s ním, protože to je syn jejich kamarádů. Neustále tedy do mě hustí, jak je hodnej a jak to od něj bylo milý a že bych se s nim teda aspoň mohla bavit. Víte, z druhé strany... mě to samotnou mrzí, protože já s nim kvuli práci byla venku asi před měsícem a prostě z mého pohledu jsem si s nim neměla co říct ani po té kamarádské stránce. Což rodiče nedokáží pochopit a myslí si že kecám (teda aspoň mamka). Takže se dá říct, aktuálně on je ten chudák a já jsem ta, která ho necitelně odkopla a jsem ta mrcha, která se s ním nechce bavit. Achjo...

Nemám já to ale jednoduché! :D

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Pár posledních dní polie 30. 03. 2014 - 18:55
RE: Pár posledních dní damn-girl 01. 04. 2014 - 22:45
RE: Pár posledních dní boudicca 01. 04. 2014 - 22:52
RE: Pár posledních dní tlapka 03. 04. 2014 - 19:29
RE: Pár posledních dní sigrun 18. 04. 2014 - 16:41