Den D

Nastal den D. Nebo lépe řečeno, zítra nastane. Když  jsem se objednávala v zimě k zubaři na operaci, říkala jsem si, jak moc času ještě mám. Chyba. Uteklo to jako voda a mě už zítra ráno/dopoledne čeká trhání horních osmiček, vysekávání devítek, vysekávání dolních osmiček a to pod celkovou anestezií.

Nebudu lhát. mám strach. Hrozně velkej strach! Nebojím se toho potom, jsem smířená s tím, že to může bolet a kdo ví co všechno. Bojím se toho čekání před tou operací, jak tam budu sedět sama a jen čekat. A už i dnes je mi permanetně špatně  a nejraději bych utekla někam hodně daleko. Ty zuby ale ven musím, jestli si chci zanechat aspoň částečně hezký úsměv.

A tak mi prosím držte palce a myslete na mě. Nenutím vás, ale pokud budete chtít, budu jen ráda. Slibuji, že hned jak budu moct, tak vám dám vědět, jak na tom jsem.

Dneska večer se uklidním u hokeje a odpoledne jsem strávila s kamarádkou, protože jinak bych se asi zbláznila a tímto jí ještě jednou hrozně děkuju, protože na pár hodin jsem přestala myslet na ten strach. A ještě předtím než jsem se s kamarádkou sešla, tak jsem asi hodinu a půl strávila k knihkupectví a pročítala si, co bych si pak mohla jednou mohla pořídit. Opravdu mě zaujal Spánek, o kterém vím díky Polie. Děkuji ti Polie za tvé dokonalé knižní typy! Co já bych bez tebe dělala?:D   Dále mě zaujala určitě už hodně známá Vraní dívka, a také jsem zjistila, že King napsal Zelenou míli. Stydím se za to hrozně moc, že jsem to zjistila až teď. Zelená míle je můj oblíbený film a te´d je jasné, že si jednou přečtu i tolik opěvovaného Kinga! 8)

A já se nyní loučím. Musím si ještě odlakovat nehty a pobalit pár věcí :).