Damn-girl | Jsem otrokem pohovorů

Aspoň 3x týdne pohovor na nějakou pracovní pozici. Přesně tohle je teď můj život a nutno říct, že po těch třech týdnech hledání mě to začíná vážně unavovat. Kor, když z toho člověk nevidí nějaký výsledky.

Tak třeba dnes jse byla a výběrovém řízení v T-mobilu na pozici konzultanta na pobočce. Hrozně by se mi ta práce líbila a výsledek? vypadala jsem ve druhém kolem ze tří. Manažeři poboček říkali ať jsme rádi, že jsem se dostali vůbec sem, protože už to je obrovský úspěch, protože jim přišlo stovky životopisů a k osobnímu řízení vybrali zrovna nás devět. To je fajn a jo, je to dobrý výsledek... o tom nepochybuju. Co z toho, když ale člověk ví, že bude hledat dál?
A hlavně, hledání by bylo o tolik jednodušší, kdybych si byla jistá, že mám angličtinu na komunikativní úrovní a právě angličtina na komunikativní úrovni je psaná snad na každý pozici. Achjo. Nebudu tady ale brečet. Musím věřit, že se to brzo zlomí, i když jsem z toho aktuálně otrávená jak jed na krysy.

Pozitivní je to, že se zdravotní stav Maggie zlepšuje a že mě podporuje celá rodina a i oni mi přeposílají rlzné pracovní nabídky a ptají se známých. To je moc fajn pocit, když víte, že v tom nejste sami :).

A jelikož jsem unavená a chce se mi spát, tak se s váma rozloučím a půjdu si lehnout :)