Přeloženo z francouzského originálu Ensemble c'est tout
Přeložil Josef Prokop
Nakladatelství Mladá Fronta
Vydáno v roce 2013
Počet stran 516
Dnes přicházím s recenzí na knihu, kterou jsem dostala od svého bráchy k Vánocům a konečně jsem jí před dvěma dny přečetla.
Autorka knihy, Anna Gavalda, je na obálce psána jako vrchol francouzského knižního nebe. Já se musím přiznat, že jsem ji poznala až právě díky této knize. Nejspíš a zcela určitě to bude tím, že francouzské autory si ke čtení nějak nevybírám.
Romantický příběh "Prostě spolu" je třetím dílem francouzské autorky, a jak již název napovídá, příběh je především o lásce a vztazích. Celá kniha je psaná v er formě a musím říct, že tahle forma mi v celé knize neskutečně sedí a v ich formě si jí nedokážu představit. U téhle knihy je pro mě hrozně těžké popsat děj bez spoilerů, a tak se asi nejspíš budu opakovat a papouškovat věty z obálky knihy.
Hlavní hrdinkou je mladá Kamila, která si stejně jako několik dalších postav knihy nese rány z minulosti, ale i přesto všechno ještě dokáže snít, jít si za svým lepším životěm a věřit na lepší zítřky. Celý příběh se se rozjíždí až ve chvíli, kdy hrdinka onemocní a k sobě domů si jí vezme jeden ze sousedů a začne se o ní starat. V bytě Philiberta potkává i dalšího obyvatele domu, Franka. Frank pracuje v jedné z pařížských restaurací, jako kuchař a ve svých volných chvílích cestuje z práe k babičce, která je díky špatnému stavu umístěna násilím v domově důchodců, a od babičky cestuje zase zpět domů a takto každý den, takže jeho soukromý život takřka neexistuje. Tedy pokud vypustíme i jeho známosti na jednu noc.
Celý příběh knihy čtenářům ukazuje, že člověk může najít i své štěstí poboku lidí, kteří na první pohled nemají vůbec nic společného. Jak už to ale u recenzí bývá, jak to s životem těchto tří lidí dopadne si budete muset přečíst sami.
Jak jsem již říkala, je to román, a tak se jedná o klasickou oddechovou knihu, nad kterou nemusíte moc přemýšlet. Nějak se peru s tím, jak celou knihu ohodnotit. Zdála se mi totiž taková dost nevyrovnaná. Některé kapitoly člověk hltal a nedokázal odložit knihu, některé kapitoly byly zase naopak hrozně nudné a bez života. Kniha celkově se mi určitě jako špatná nezdá, protože přeci jen něco dokázala. Dokázala změnit můj pohled na Paříž. Já vždycky toto město brala jako město, kde každý žije svůj sen a šťastné rodiny se po dlouhém pracovním dnu setkávají u večeře ve svém luxusním bytě s výhledem na osvětlenou Eiffelovu věž. V této knize tomu ale tak není, protože žádný z hrdinů si nežije svůj vysněný život a je strašně napínavé číst dál a dál a zjišťovat, proč je hrdinka Kamila právě tam, kde je.
Také se mi hroznš líbí obálka knihy, protože ta Eiffelova věž tam není jenom tak. On se celý příběh poblíž Eiffelovky opravdu odehrává, což se mi strašně líbí, že tam na obálce není jenom tak, protože Paříž a Francie. V knize jsou v některých místech krásně popsány pocity osob, kdyby tam tohle nebylo, tak asi knihu hodnotím ještě slaběji. Knihu bych hodnotila více, kdyby se tam neobjevovalo tolik dlouhých dialogů. Já mám ráda knihy, kde se dlouze popisuje okolí scény, naopak moc nemusím knihy, ve kterých je třeba jen na dvou stránkách psaný dialog a tyhle dialogy se tam objevují častěji - a bohužel tento bod tato kniha splňuje.
Snad jsem vám aspoň trošku dokázala knihu přiblížit a musím říct, že právě tuhle knihu přiblížit pro mě bylo hrozně těžké. Kdo má rád romány z dnešní dby, tak právě tomu by se kniha mohla líbit. PS: Kniha má i filmovou verzi, tak se na ní také chystám.
3/5