Damn-girl | Nechval dne před večerem

 Tak jsem se tady naparovala posledně, jak jsem krásně zvládla pracovní proces i během nemoci a ono to v konečné fázi nedpadlo. Achjo, stane se i v lepších rodinách! :-D Na začátku týdne jsem si myslela, že už jsem skoro fit, ale to jsem ještě netušila, co se stane ve středu ráno.

Vstávala jsem ráno, pár minut před šestou a jako vždy se oblékla, nalíčila a přemístila se do přízemí na snídani. Tam se mi v kuchyni ale neskutečně zvedl žaludek. Posadila jsem se  proto s čajem a kouskem koláče do obýváku, že to nějak rozdýchám, což se teda povedlo. Před sedmou ráno jsem vyrazila na autobus, kde také bylo ještě všechno v pořádku a nastoupila do svého spoje. Tam to ale přišlo, opět se mi udělalo neskutečně špatně, a tak jsem musela vystoupit o čtyři zastávky dříve než je zvykem. Můj zdravotní stav se ani po pár minutách nelepšil a mně bylo spíš hůř, ale rozhodně ne líp. Volala jsem mamce, co mám teď dělat. Od té se mi dostalo odpovědi, že mám zavolat do práce a omluvit se. Volala jsem tedy do práce, plná starostí, že jim takhle ztížím už tak dost těžkou situaci, ale byli hrozně milý a plný starostí, abych byla v pořádku. Přešla jsem tedy silnici na zastávku směrem k domovu a ještě dalších pár minut jsme se rovnala než jsem se odvážila nastoupit do autobusu, který mě odveze domu. Cesta domů ty dvě zastávky ale proběhla díky bohu v pořádku. Doma jsem byla před osmou. Tam jsem se převlíkla, zalezla do postele a spala asi dvě hodiny, ale kolem desáté mě probudil telefon. Záastupkyně ředitelky, které jsem se předtím nemohla dovolat s tím, že teď přišla ze třídy a má konečně čas, ozvat se mi. Nebyla po telefonu ani trošku nepříjemná, ale spíše starostlivá, abych byla v pořádku, že oni to tam určitě zvládnou, ale hlavně ať to vyležím a že mi naběhla už nějaká ta dovolená. Naordinovala mi tedy dva dny dovolený a na svátky mi zbylo ještě šest dnů dovolené. Středu a čtvrtek jsem tento týden strávila kompletně doma a ležela. Mně se ani vlastně nic jinýho nechtělo.

Postupem času ale zjišťuju, že celá tahle situace mých nevolností vznikly asi kvůli stresu. V úterý odpoledne totiž už bylo jisté, že hlavní kuchařka se vrátí teď v pondělí + nastoupí paní jako zástup do kuchyně za naší nemocnou Aničku, a tak tam budou zase na kuchyni v kompletním počtu a mně se od téhle chvíle odpoledne začlo dělat divně a druhý den to takhle vygradovalo. V pátek už to ale bylo dobré a dnes odpoledne na ěm ty nevolnosti opět padli. Asi zase stres, ale je divné, že navenek žádný stres nepociťuji. Asi mám ale stres z toho, jak to zítra bude vypadat s tou zastupující kuchařkou a do toho mám teď dělat uzávěrku, ale zbrzdila mě právě ta nemoc, a tak jsem v práci trochu pozadu teď. No, doufám, že to bude brzo zase dobrý a 100%!