Jak jsem jen mohla?!

 Nebojte, krásný nadcházející rok vám ještě přát nejdu. To až zítra, takže zatím času dost. Já se ale dneska naotravuji. To už je dnes na tomto blogu druhý článek :-D

A proč tady vlastně jsem? Už nějakou dobu jsem se připravovala k prohlížení vlastních starých článků na tomto blogu. Tý jo, já to neměla dělat! Mám z toho depresi. Nejraději bych teď nastavila hlavu proti zdi a rychle se rozběhla. Já jsem ale před x lety měla problémy. Vlastně, dělám jako bych je teď měla nějaký velký. To ne. Život se ale změnil a je sice jednoduchý, ale už né tolik jako v dobách náct. To když jsem chodila ještě do školy, to byly krásný časy. Beztarostný časy. Kam se to podělo. A Karolíno, proboha, co jsi si chtěla před x lety dokázat tím, že jsi ty nadpisy psala v angličtině? dej si pár facek! :-D Fňukat o tom, jak hrozně rychle stárnu jsem tady ale dnes nechtěla.
Ono je to na jednu stranu hrozně úsměvný, jak se naše názory a naléhavost různých problémů s dospíváním mění. Asi si už vlastní články z dov dávno minulých raději prohlížet nikdy nebudu. Mohlo by mě šlehnout! :-D Jako vzpomínka to bylo dobré a jako poučení ještě lepší. A mám jednu zprávu pro Tlapku :-D. Už vím, jak se mi tady objevil v archivu ten rok 1999. Doplňovala jsem nějaký starý článek a nějakou záhadou jsem to nastavila do tohoto roku :-D.

Pokud se chcete poučit, zavzpomínat nebo se třeba jen zasmát nad svými starými problémy, tak tento výlet za starými články doporučuji. Prosím ale, provádějte to u sebe na blogu. tady byste se mohli vyděsit a s křikem utéct a já bych nerada přišla o tu malou hrstku čtenářů, která mi přirostla k srdci :-D.