Pozastavení nad rokem 2014

 Přeji všem krásný Nový rok. Já vím, že článků na toto téma je teď na internetu miliardy, ale podle mě si nějaké to menší hodnocení uplynulý rok zaslouží. Člověk se krásně ohlédne na ty povedené věci i na ty nepovedené, trošku se z toho poučí a ví, jakým směrem má kráčet životem dál. 

Já osobně musím svůj život za uplynulý rok hodnotit kladně. Nebylo každý den posvícení, ale duhový život plný jednorožců, kteří zvracejí duhu nemá nikdo z nás a to je nutné si uvědomit k našemu dalšímu štěstí. Prvních šest měsíců v roce 2014 docela dřelo, jak po fyzické stránce, tak i po psychické. Kamarádka Maude by o tom mohla barvitě vyprávět, zná to z první ruky :-D. 
Celý rok 2014 jsem odstartovala svým prvním úspěchem a s mým vysněným snem, o kterém jsem snila už asi od patnácti let - uvedly jsme s kamarádkou do provozu opravdové webové fan stránky o kapele Green Day. V první polovině roku jsem ukončila své trápení, přiznala si, že práce finančního poradce opravdu není pro mě a z Fincentra jsem odešla. Nejdřív jsem na tento fakt koukala hrozně zklamaně, ale kdyby se tohle nestalo, tak by se nestalo tolik úžasných věcí, které se staly potom a dějí se i teď. Během tohoto období jsem se už pomalu připravovala na závěrečné zkoušky na své vyšší odborné škole. Ty jsem díky bohu na začátku června zdárně zvládla a tím i ukončila studium na škole. Poprvé jsem navštívila lázně a vyzkoušela si procedury, podruhé navštívila Nizozemí (a totálně mu propadla). Dále jsem si i prožila svou první zkušenost s fotografem - já v roli "ta před objektivem" a bylo to fajn. V tomto období mi také bohužel nevyšla má plánovaná operace zubů moudrosti. Přesunula se na neurčito... možná na podzim. Nastalo dlouhé kolečko plné pohovorů a první zkušenosti s úřadem práce - tuto zkušenost řadím mezi ty horší. Nevzpomínám na to zrovna ráda, je to hrozná otrava tam chodit a mrhat tam svůj čas. Ráda také vzpomínám na svou první (a zatím poslední) návštěvu astroložky. Zatím se docela plní to, co říkala. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Poslední špatnou zkušeností léta byly zdravotní problémy mé kočky Maggie. Bohužel zjištění kamenů v močáku, a tak jí čeká speciální dieta do konce života a pravidelně podávané bylinkové uklidňující kapky bez kterých by to bylo mnohem horší. Aktuálně je ale pod tímto dohledem v pořádku.
V druhé polovině roku už se má psychická situace začala lepšit. Největší vliv na tom měla asi získaná pracovní pozice, kde pracuji teď a jsem tam moc spokojená, protože mě právě baví a jsem obklopena úžasným přátelským kolektivem lidí. Díky stálému platu jsem se více než po roce mohla opět pustit do postrossingu, od kterého jsem před Vánoci upustila, abych měla finance na nákup dárků pro rodinu a přátele. Dále už o nějakých velkých meznících, které by se dali rozkouskovat nevím. Mám už jen ty, jenž chci dát do závěrečného kontextu tohoto článku. 

Na minulém roce nejvíce oceňuji to, že jsem tak nějak začala vnímat to, kde spočívá naše štěstí a pochopila, že člověk musí být šťastný, protože on sám chce a nesmí se štěstím čekat na to až ho potká nějaká vysněná věc, protože až ta věc přijde, tak si to člověk stejně neuvědomí, že přišla.

Takže to beru jako svůj největší objev v roce 2014, který mi poté pomohl nastartovat to všechno ostatní. 
Jsem i moc ráda, že jsem konečně po několika letech začala pravidelně číst. Roční výzvu se mi ovšem splnit nepovedlo, ale i tak je to od mého nečtení obrovský pokrok - z 18 knih na seznamu jsem jich přečetla 12 (dohromady 3 717 stran). Na tento rok si ale již nebudu určovat přímo titule, ikteré chci přečíst, protože na mnoho knih jsem poté neměla náladu a nejraději bych četla jiné. Takže to dáme bez připraveného seznamu titulů s tím, že to budu mmít volně dané, ale za rok 2015 chci knih přečíst minimálně 15. To ať zase moc nepřehánim a pak to nestíhám. 
Navštívila jsem za tento rok i dva koncerty a jeden festival - Lucia, OneRepublic a České hrady - Točník, Žebrák. Jako interprety mého srdce, kteří mě za uplynulý rok upoutali nejvíce a nejvíce jsem je měla ve sluchátkách vyhlašuji OneRepublic a Eminema. Také jsem minus jedna kamarádka - za to "může" fakt, že jsem v polovině roku začala hodně přemýšlet o tom, jaký člověk ve mně vyvolává jaké pocity. S tímto člověkem jse tedy kontakt stáhla na minimum a je mi od té doby mnohem líp. Nějak mě až moc psychicky vysávala a já si to hrozně dlouho (několik let) neuvědomovala. Této ztráty tedy vlastně ani nelituju. Jsem ale v plusu o dva snad staronové kamarády, a tak to není vlastně vůbec špatné skóre - 1 a + 2 :). 
Poslední události tohoto roku (když nepočítám včerejší sraz s kamarádkama) byla návštěva výstavy o Terracotově armádě. Na tu jsem moc chtěla a konečně si jí můžu odškrtnout z wishlistu. 

A to je o minulém roce vše. Teď tady sedím a sepisuji tento článek. Píši si se Sigrun a fńukám, protože mám od včerejšího večera totálně zablokovaou krční páteř a bolí mě sebemenší maličkost a prášky sice zabírají, ale né nějak mostrózně. Snad to bude brzo lepší. A co dalšího do tohoto roku? Tak asi ze všeho nejraději bych se chtěla naučit ještě více radovat z maličkostí a pokračovat v tom, co mám rozehrané :). A abyste si nemysleli, že mě nic netrápí, tak já si tady zakňourám. Ano? :-D Je mi líto, že ani za tento rok jsem k sobě nenašla přítele. Tak žeby už konečně tento rok? Už bych vážně hrozně moc chtěla někoho k sobě do páru. Chňa chňá a tím je tento holčičí článek kompletní! 

A jaký byl váš rok? :)