Damn-girl | Dát o sobě vědět je slušnost... :-D

Ahojte. Je tady sice hromady a hromady článků, ale už jsem v žádném z těch posledních delší dobu nenapasala, jak se vlastně mám a jelikož mám teďkon čas, tak se do toho dám a něco málo zase sepíšu o svém životě a rovnou to rozdělím na několik kategorií ať to nemíchám :-D.

Pracovně
V práci to jde. ajela jsem se a přežila jsem svou první kontrolu administrativní práce z úřadu. Také jsem zvládla své první vyúčtování strávníků. To horší je, že ve chvíli, kdy jsem se zajela mám veškeré věci hotové moc rychle, a tak se mi mimo dny před uzávěrkou stává, že věci na celý den mám hotové za první hodinu své pracovní doby a zbytek 4,5 hodiny tam dělám, jakože dělám což mě nesutečně ubíjí a nebaví.
Koukám se tedy šibalským očkem, jaké pracovní nabídky by se mi líbili a přitom vím, že nikam jinak odejít nemůžu, protože při nástupu jsem ředitelce slíbila, že tam vydržím aspoň dva roky a ono vlastně bych asi stejně nikde jinde neměla šanci, když nemám ani roční praxi. Pracovní kolektiv je ale fajn. Nejvíc jsem sedla se školnicí a jednou z uklizeček. Jsou sice asi o patnáct let starší než já, ale společně tvoříme neustále vysmátnou trojku :-D a kolikrát seopravdu nenudíme a brečíme smíchy :-D.
Když se vrátím k tomu, co bych chtěla dělat, když né tohle, tak mám vcelku jasno. Cokoliv, co mi poskytne aspoň 15 000,- měsíčně a budu u toho zvládat kapelu, kterou mám na starosti a kterou jsem si dobrovolně už před dvoumi měsíci pověsila na krk :-D.

Manažersky
Jak jsem již psala. S kapelou se znám už asi dva měsíce a pracovat pro ně mě baví. Občas je to ale dost o nervy a kolikrát div nemlátím hlavou o stůl. Nejvíc mě dostává, když konečně zařídím něaké koncerty a pa zpěvák přijde s tím, že mu v práci na ty dny dali službu a nejde to přehodit a já ty koncerty musim zrušit a nasmlouvávat jiné. To bych se vždy nejraději prohodila oknem.
Nebo teďka o vkendu. Jeli jsme do Pardubic a de před koncertem mi psala kapela, jenž snáma měla vystupovat, že ze zdravotních důvodů jednoho ze členů s náma nevystoupí a jelikož to k nám byla ejdiná kapela, tak jsem okamžitě musela hledat náhradu což se ani ne den před koncertem dělá vážně špatně. Shodou okolností se to ale nakonec povedlo a kluci z kapely mě vcelku pochválili, že opravdu nečekali, že se mi povede něco sehnat. Tak či tak, baví mě to moc. baví mě s nima jezdit koncerty, baví mě být z nich na nervy, baví mě jim fotit koncerty, bavímě se s nima vlastně ještě furt poznávat, bavímě se z nich rozčilovat, když si s něčím dám práci napíšu jim o tom email a nikdo z nich mi na to neodpoví (to je ale u nich většinou normální a mě to vlastně ai nepřekvapuje.... muži všeobecně si totiž moc s odepisováním hlavu nedělají) :-D.
Pokud se nepletu, odjezdila jsem s nima už šest koncertů a teď nás čeká 29. 5. Ostrava, 30. 5. Havířov (tohle bude celovíkendová akce od pátku do neděle, tak jsme a to zvědavá :-D), pak se snažím sehnat v Praze koncert na 5. 6. a ještě je rozjednáno jedno a otom ještě budu informovat :-).
Zjišťuji, ale že tato práce má i svá úskalí. Zjišťuju totiž, že když řeknu, že pracuju pro kapelu, tak plno lidí kouká stylem "Aha, takže s nima se všema udržuješ i intimní vztah, že ano?" Samozřejmě... co jiného žj?! :-D Docela mě zamrzelo, že se tak občas koukli i lidi, u kterých jsem měla pocit, že mě znají.

Osobně
Konečně tadymáme jaro. Miluju jaro a veškeré roční období, když je sluníčko a aspoň 12°C :-D. V posledním měsíci jsem nějakým zázrakem přišla o 3 kg své tělesné váhy a máme je velice zázračně opět nahoře, takže nic. tady se úspěchy nekonají! :-D Po dlouhé době (několika málo měsících) jsem se pověnovala i postcrossingu a odeslala rovných 10 pohledů. Důlky se mi zatočili, ve chvíli, kdy mi paní na poště na přepážce řekla za 10 známek rovných 270,- korun. Hodlám poslat max 10 pohledů měsíčně výhledově. Už je to nějaký drahý ty poštovní služby a leze toď peněz!
Chtěla bych po zimě opět začít s běháním, ale nějak se neumím dokopat. To mě ale u sebe vůbec nepřekvapuje. Také jsem víc jak po půl roce navštívila kadeřnici, a tak opět vypadám jako člověk. Mám vlasy v jednom tónu, jak už několik měsíců ne a po několika letech jsem si opět nechala ostříhat patku, která po dlouhé době vypadá jako opravdová patko-ofina. No co budu říkat, pochvaly se hrnuly ze všech stran a jsem se svým novým účesem dost spokojená. Ještě by to chtělo o trošičku delší a jsem spokojená maximálně! :-). Navíc k tmu úžasně pasuje šátek ve stylu uklizečky a lidi ho na mě také chválí, a tak začnu nosit nově i tento účes někam jinam než na fotky :-D.
A aby toho nebylo málo, tak koncem března jsem oslavila i své již 24. narozeniny. Tímto se oficiálně považuji za starou větev! :-D Nicméně... já se opravdu nějak vnitřně stejně těším na 25. Nevím proč, ale prostě nějak cítím, že se na to období těším.

A to z mojí strany pro dnešek bude asi vše. Od 6 máme vtělocvičně sraz s ministrem dopravy ohledně výstavby pražského okruhu v našem blízkém okolí, a tak se tam jdu mrknout, co nám zase ten ňouma společně s anšim starostou naslibuje a vzhledem k tomu, že dělám zastupitelku to je stejně asi moje povinnost, tam jít :-D. Držte mi palce... bude to pekelná nuda. už nabíjim mobil! :-D