Na západní frontě klid - E. M. Remarque

Ahoj. Fuf, poslední recenze na knihu tady byla na konci dubna. To abych se šla stydět, že jsem tuhle knihu četla tak dlouho. No dobře, už druhý týden mi leží na stole a nejsem schopná se dokopat k napsání recenze. To ale právě teď napravím.

Na západní frontě klid - Erich Maria Remarque

Vydáno v roce 1988
Nakladatelství Naše vojsko
Přeložil František Gel z německého originálu Im Westen nichts Neues a Der Weg zurück
Počet stran 174

Na západní frontě klid, kniha, kterou zná snad každý díky maturitní povinné četbě. I já jsem ji objevila díky maturitě a  dokonce jsem si právě kvůli této knize oblíbila knihy s válečnou tématikou.

Hlavním hrdinou je mladý Pavel, který společně se svými kamarády z gymnázii vstoupili do armády, aby mohli chránit svoji zem. Hlavní hrdina je ještě mladý chlapec, který nemá hotovou ještě ani maturitu a již v tak mladém věku nám v knize popisuje veškeré válečné hrůzy, které musí den co den zažívat. Co stránka, to vyděšení, jak je válka zbytečný konflikt během kterého umírají nevinné oběti po tisících. V knize s Pavlem a jeho kamarády na frontě zažijeme nesčetněkrát útoky od protivníkům, několikrát se musíme nechtěně rozloučit s jeho kamarády, kteří se stanou obětí války. S Pavlem čtenář také zamíří na dovolenou k jeho rodině - sestře, otci a nemocné umírající matce. Poté zpět na frontu, ale také i do nemocničního lazaretu, kam se dostanu se svým kamarádem díky zranění. Kniha nemá ukázat, jak vypadají jednotlivé válečné boje. Má představit tuto válečnou generaci, dá se říct ještě dětí a poukázat na to, že válka více sebere než dá.

Knihu jsem poprvé četla k maturitě a nyní jsem se k ní vrátila teď v zimě po čtyřech letech. Četla se mi velice dobře, ale nevím čím to - nebavila mě tolik, jako kdysi. Jakoby jí něco chybělo, nějaká šťáva. Je ale psaná v krátkých větách a často se zde objevuje přímá řeč, což mě naprosto vyhovuje. Autor ale splnil to, co nejspíše splnit chtěl - naprosto dokonale poukázal na zbytečnost války a dokonale představil ztracenou válečnou generaci. Ještě ani pořádně nevyšli ze školních lavil, ale už se učili bojovat a zabíjet a sami se kolikrát stali obětí. Kniha asi nebude pro povahy se slabým žaludkem, protože některé pasáže jsou nechutně a mně samotné se mi během čtení kolikrát zvedal kufr.
Je to ale kniha, kterou by si podle mě jednou měl přečíst každý a nebo aspoň ten, kdo věří, že válka něco vyřeší.