Damn-girl | Jak mi dali na hlídání sestřenku

Lidé, kteří mě znají moc dobře ví, že já a děti nejdou dohromady. I proto se mi kamarádi smějí, když ze mě vypadne, že pracuji ve školce :-D. Už jsem se dostala i z bodu, kdy mi děti totálně lezou na mozek, ale chvíle strávené s nimi už mě z 85% negativně neovlivňují :-D. Vlastně jsem se nikdy nebavila ani se svým bratránkem a sestřenkou. Bratránka beru poslední dva roky, co je v pubertě a já se s ním už mám o čem bavit. Kolikrát si i teďkon píšeme na FB a posíláme si navzájem různý blbosti. Se sestřenkou už to bylo vždy horší, protože prostě nevím, jak se s ní mám v jejím věku bavit. Už není úplně malá (je jí 10), ale také není ani úplně velká a v tom je ten problém :-D.

To mi tahkle ve večerních hodinách teď v úterý zvoní telefon, a tak ho beru. Na drátě teta, že babička je na Slovensku a sestřenku právě ona vždy vozí ve středu odpoledne na kroužek a teď jí nemá kdo z družiny vyzvednout a hodit ji tam doi centra a jestli bych já nebyla ta hodná, protože to je zahajovací hodina kroužku a byla by škoda, kdyby zrovna tam chyběla. Pro tetu bych se dokázala rozkrájet, a tak jsem kývla a následně mě polejvala hrůza, jako o čem se budu s Amálkou bavit?! Rozhodla jsem se to nechat osudu, že s euvidí další den a šla spát.
Další den odpoledne jsem jí tedy s menším zpožděním vyzvedla v družině a šly jsme na autobus. ten měl samozřejmě zpoždění. Prostě, když spoje nejvíc potřebujete navazující, tak mají vždy zpoždění. Zákon schválnosti! Do toho nám poté v centru vlezla ještě rekonstrukce tramvajových pásů, takže náhradní doprava (autobus místo tramvaje) ve špičce byla už závěrečná dokonalost. Nakonec jsme dorazili! Sice o 45 minut později ale dorazili!

A proč to tady všechno píši. Víte, vážně jsem se té cesty hrozně bála. Dítě mi nikdo předtím nikdy nesvěřil :-D. Má premiéra. Bála jsem se o čem se s ní budu bavit, či ba dokonce, že jí budu mít dost po pěti minutách :-D. Ve finále jsem ale hrozně ráda, že mě tato nová zkušenost potkala. Zjistila jsem totiž, že sestřenka je vlastně úplně fajn holčina a co se týče dítě není důvod z nich mít strach :-D.
Když přijde nějaká výzva, které se bojíte nebo se jí snad i snažíte vyhnout -. nedělejte to. Pokaždé vás posune vpřed. Ano, vždy to nemusí dopadnout dobře a vlastně by i bylo divné, kdyby to pokaždé dobře dopadlo, ale vždy to člověka hrozně posune a každá nová zkušenost do života je hrozně důležitá. tedy aspoň pro mě. Jsem vlastně v poslední době hladová po nových zkušenostech a do všeho se hrnu okamžitě a bez rozmyslu. Hrozně mě to baví, nabírat nové zkušenosti a objevovat tak vlastně zatím nepoznané světy.

Ještě jednu věc mám. V poslední době si hraji s myšlenkou, že bych svůj virtuálně blogový svět chtěla ukázat svému reálnému světu a sdílet ho s každým článkem na svém FB a nestydět se za to. Za takovým cílem mě čeká ještě hodně dlouhá cesta v podobě totálně rekonstrukce a prohrabání se veškerejma článkama a nechání jen těch, které tady opravdu chci, těch, které o mojí osobnosti a životě vážně něco říkají. Jednou bych ale chtěla mít svůj blog plně veřejný, aby moji přátele věděli, že takový můj svět opravdu existuje, a když na něj budou mít chuť, aby si ho mohli pročíst.

A jak  se máte v sobotu večer vy? Baví vás změny? Přijímáte je dobře?