Norské dřevo - H. Murakami

22. říjen 2015 | 21.15 |
› 

Dnešní článek budu věnovat recenzi na knihu jménem Norské dřevo od H. Murakamiho. Tato kniha je již mou druhou knihou od tohoto autora. Jako první jsem od něj četla Podivnou knihovnu, jenž mě ale bohužel vůbec ničím nezískala a celé čtení knihy považuji za velkou ztrátu času, a tak jsem se docela bála, co přijde s Norským dřevem. Byla jsem ovšem dosti mile překvapená.

Norské dřevo - Haruki Murakami

Vydáno v roce 2005 (originál 1987)
Nakladatelství Odeon
Přeložil Tomáš Jurkovič z japonského originálu Noruei no mori
Počet stran 304

Norské dřevo – kniha pojmenována podle písničky Norweigian Wood od Beatles. Jak jsem již psala, toto dílo bylo mým druhým od Murakamiho a vlastně pro mě bude dost obtížné popsat, o čem kniha vlastně je a nespoilerovat u toho.
Příběh o naději, lásce, nezkrotného sexu, vztazích celkově, bezmoci a smrti přičemž na vás během celého čtení sálá ponurá atmosféra, kterou autor umí naprosto bravurně popsat a vás z toho i kolikrát opravdu mrazí v zádech a říkáte si "Brrr." Hlavní postavou celé knihy je Tóru Watanabe, který vzpomíná na svůj studentský život a na lidi, jenž během těchto let poznal. Klíčovou postavou je jeho nejlepší přítel Kizuki, protože nebýt jeho, tak celý tento příběh by se vůbec nestal skutečností.

Během prvních pár stránek jsem věděla, že toto nebude šlápnutí vedle a kniha a vlastně celý ten příběh si mě naprosto přitáhl na svou stranu a do samého konce mě vůbec nechtěl pustit. Velkou zásluhu na tom má samozřejmě námět celé knihy, ale také vypravěčské umění Murakamiho. Ten se zde představuje jako pan spisovatel s naprostým talentem na popisování lidských nálad a pocitů díky čemuž budete mít místy pocit, že celý příběh je o lidech, které osobně znáte. Kniha totiž zvládla přesně to, co od dobré knihy očekávám – když jsem jí dočetla a zaklapla jsem ji, tak jsem jen koukala před sebe a nechápala, jak jsem celým příběhem byla pohlcena. Mám neskutečnou radost, že mě po delší době potkala opět nějaká kniha, jenž si mě naprosto získala.
Abych to tady jen nevychvalovala. Jednu malou výtku bych a to k hlavní postavě, tedy Tóruovi. Občas mi lezl na nervy, protože se kolikrát neuměl chovat jinak než především zasunout a užít si. To je ale naprostá banalita, za kterou nehodlám strhnout ani jednu hvězdičku, a tak dávám plné hodnocení a už teď tuším jednu věc – tohle rozhodně není poslední kniha od Murakamiho na mém knižním seznamu.

5/5

Četli jste i vy tuto knihu? Líbila se vám nebo se na ni teprve chystáte?

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Norské dřevo - H. Murakami zlomenymec 25. 10. 2015 - 21:47
RE(2x): Norské dřevo - H. Murakami damn-girl 01. 11. 2015 - 17:50
RE: Norské dřevo - H. Murakami boudicca 27. 10. 2015 - 23:14
RE(2x): Norské dřevo - H. Murakami damn-girl 01. 11. 2015 - 17:51