Můj druhý život - Christiane Vera Felscherinov a Sonja Vukovic
Originál vydání 2013 (české 2014)
Nakladatelství Oldag
Přeloženo Norou Obrtelovou z německého originálu Mein zweites Leben
Počet stran 296
Kdo by neznal knihu My děti ze stanice ZOO? Příběh německé nezletilé narkomanky, před mnoha lety obletěl svět rychlostí blesku, stal se senzací a nečetl ho snad jen málo kdo. V knize Můj druhý život se vracíme právě za hlavní aktérkou tohoto naprosto bláznivého zcela autentického příběhu. Tentokrát se na více než dvě stě stranách dočítáme, jak život Christiane pokračoval dál.
Nejdřívě se rozpovídá o tom, jaký je její zdravotní stav právě teď a že není nikterak slavný. V padesáti letech podstupuje metadonovou léčbu, má cirhózu jater a hepatitidu. Spousta jejích bývalých drogových přátel už dávno boj s drogami vyhrála, ona však stále ne a už se ví, že ho ani vyhrát nemůže. Hned na začátku knihy vzpomíná na to, jaké to bylo po vydání knihy, která měla nečekaný úspěch a natočil se podle ní i film, který měl premiéru v USA, a na kterém nechyběla a setkala se i se svým hudebním idolem Davidem Bowiem. Ten si ve filmu zahrál také. Nějakou dobu pobyla i ve vězení a dále Christiane vzpomíná na jedno z jejích nejlepších období (jak ona sama říká) prožité v Řecku. Jejím největším darem bylo narození syna. Toto období je snad i nejdelší v jejím životě, kdy bylla čistá, to se však zvrtlo, ve chvíli kdy jí jednoho dne sebrali syna a dali do pěstounské péče. V tu chvíli se její život zhroutil a ona spadla do drog nenávratně zpět.
"Druhý díl" knihy jsem měla ve svém pomyslném knižním pořadníku už několik let, ale dostala jsem se k němu až teď. Čekalo mě ale velké zklamání, jelikož na mě Chrstiane působí jako lidské troska, která vše špatné na svém životě snaží hodit na druhé. Svou chybu snad ale nikdy nepřizná. Těžko vůbec říct, jestli ji její velká část viny vůbec někdy dojde a přizná si, že za všechno špatné si může ona sama. Navíc se v mnoha pasážích opakuje a od druhé poloviny knihy mi byla vysloveně protivná tou svou neustálou ufňukaností a ukazujíc prstem na jiné. Jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla. Vím, jak to s ní po letech dopadlo a už jen těžko se k této knize vrátím. Nejsem sebepoškozovač! :-D
Hodnocení: 3/5
.