rebarbora: Ach, jak já tě chápu! Taky mám strach z pavouků a nedělají mi dobře ani brouci a prostě hmyzáci obecně
A rozhodně mi vadí i se koukat na sklípkany a podobné potvory za sklem (v zoo tyhle expozice jednoduše přecházím
), protože si říkám, co kdyby náhodou zdrhnul?
Osobně při likvidaci nežádoucích návštěvníků taky vylučuji vysavač, protože se bojím, že by se pavouk mohl vrátit
Jako terminátor
Jinak u mě je celkem vtipný, že pavouky ani hmyzáky raději nezabíjím – jednak se bojím, že by se mi to nepovedlo hned napoprvé, a pak by mě ta potvora mohla píchnout/ kousnout/ někam zalézt, a jednak je mi jich i trochu líto (přeci jen to jsou živí tvorové, že ). Takže nouze naučila rebarboru pracovat se sklenicí a podložkou, aby mi právě nevyběhnul (ta lopatka je v tomhle nebezpečná, na to bych ani nepomyslela) – přiklopím potvoráka sklenicí, aby nezdrhnul, a podeberu kusem tvrdého papíru nebo něčím takovým, co pod sklenici podsunu a de facto tak dotyčného squattera ve sklenici uzavřu, no a pak ho vyhodím ven z balkónu nebo z okna, podle toho, co je blíž nebo otevřené
Chce to sice odvahu a dost sebezapření a vždycky mám z toho nervy jak špagáty, ale pořád lepší, než vědomí, že mi lozí po bytě, to bych nespala