rebarbora: Upřímně, já jsem ještě i po čtyřech měsících pořád z některých věcí vyplesklá a pořád ve mě někde na pozadí hlodá nesmyslný strach, co když tohle a aby někdo neřekl... Obědy a docházku mám teď taky mnohem volnější, ale stejně by mě ani ve snu nenapadlo toho nějak zneužívat, a občas mě některé momenty až dojímají, jako když mi vedoucí nabízela, ať jdu s tím mým zpropadeným zubem moudrosti klidně marodit, jestli to moc bolí - v předešlé práci byl každý na neschopence flákač a simulant
Ber to tak, že nám bude chvíli trvat, než si zvykneme na lepší