Komentáře k článku: Jak jsem se byla podívat za bývalými kolegy
hroznetajne: Zahlédla jsem v textu kopřivu a hned jsem si vzpomněla, jaké jsi měla peklo a jak jsi nám o tom psala. Je ale hezké vědět, že tě někde postrádají, viď :-)?
damn-girl: Myslím, že to, že by mě bralo hned mi dodalo to ztracené pracovní sebevědomí :-). Kopřiva už je legenda. Tu jen tak nevymažu! :-D
boudicca: Jee, to je hezký. Já s podobným pocitem opouštěla univerzitu - jistota, že se můžu kdykoliv vrátit a pokračovat s PhD a že mě ostatní vždycky rádi uvidí aspoň na pivku. Osobně si vždy říkám, že dvakrát do stejné řeky nevlezeš, ale je to moc fajn pocit.
Držím palce, ať je elektrika rychle vyřešená. Staré hliníkové rozvody jsou zlo, taky jsem s tím v Brně bojovala. :(
damn-girl: A už jsi se s nimi viděla nebo ještě ne? :-) Teď si říkám, že jsem o tom nakonec vůbec ninformovala. Achjo, ta moje hlava. Nakonec to tedy rozchodili a funguju. Pokud by chtěla majitelka rekonstruovat, vyčíslili to na cca 50k s tím, že by to zaváděli do zdi, takže by to rovnou bylo i na nové omítky a následně díky tomu snad i podlahy, takže to se zatím dělat nebude, protože já bych se musela vystěhovat a oni do toho zatím nechtějí dávat tolik :-D. Hlavní ale je, ze funguju :-)
myfantasyworld: To je moc pěkné, že tě všichni takhle vítali. Musel to být určitě fajn pocit. Oni pak v té práci zjistí dost často, že jim ten člověk chybí, jenže už je dost pozdě. Já se takhle ráda vracím do své první práce (teď už teda jsem tam dlouho nebyla), ale tam mě vždy bývalé kolegyně přivítaly mile a ještě jsme popovídaly. :)
Ta elektrika je na nic, snad se ti to brzy spraví. Není to nic milého, když ti něco vyhazuje pojistky, my jsme se s tím setkali za poslední dobu párkrát, museli jsme dát nový jistič, protože už byl načatý, nejspíš to i ovlivnilo to, jak to několikrát vykoplo. *zed*
damn-girl: Neznám nic horšího, než problémy s elektřinou a s vodou! :-D Nic horšího snad není. Snad jen výpadek tepla uprostřed zimy. Když jsem ještě bydlela s našima, kleknul nám uprostřed zimy kotel. Taky parádička :-D. Pamatuju si, že jsem zrovna byla objednaná ke kadeřnici a prosila ji, ať rozhodně nepospíchá, protože tam má teplo a brácha se těšil do školy :-D
tlapka: Ty jo, Kopřiva, mně se to zdá strašně dávno. :-D
S řemeslníky držím palce a pocit vitanosti v dobrém krapet závidím. ;)
damn-girl: Mně taky, ale on je to stejně uř rok a půl. Strašně to letí. Neskutečně. V září to bude už pět let, co chodím do práce a nestuduji. Nedávno jsem to počítala, až mě to vyděsilo. Ještě víc to, kolik let mi zbývá :-D
rebarbora: To je milé :) Rozhodně je příjemné zadostiučinění vědět, že tě v bývalém zaměstnání postrádají a konečně docenili, co jsi tam všechno dělala *palec*
Já si při návštěvě bývalé práce vždycky říkám, jak je dobře, že už tam nejsem. Kolegové mě taky rádi vidí a vždycky popovídáme, ale nejednou na mě z toho padne deprese, co tam všechno nefunguje a jak jsou z toho i mí bývalí kolegové nešťastní :(