Komentáře k článku: Jak mě ovlivnila kniha
hanicezvesnice: Takže předně mě hrozně baví, že někdy vytasíš knihu, kterou jsem taky četla a ovlivňuje Tě dost podobně, ne stejně, ale podobně...viz Lukášková a Černobyl... A jak píšeš o té prohře, s tím absolutně nesouhlasím. Naopak děláš dle mého názoru dobře! Já bych se tak kolikrát šla vykecat s někým nestranným, cizím, kdo poslouchá a vede mě (snad) k onomu problému a ještě lépe řešení. To že se chceš zbavit něčeho, s čím bojuješ, přece není prohra, ale cesta k vítězství. Předstup k psychologovi hrdě a prostě do toho dej, co musíš, co chceš a nech věci, ať plynou. Dneska by se psycholog hodil každému druhému. Já Ti přeju, abys dosáhla kladných výsledků. Takže tfuj, tfuj, tfuj! :-) *palec*
rebarbora: Tak zítra přeju, ať to klapne a nasměruje tě to správnou cestou :) To, že si připustíš problém a snažíš se ho řešit, rozhodně není slabost, ani prohra. Naopak, ty jsi našla sílu s tím bojovat a snažit se to porazit, a to si zaslouží obdiv ;) Ne všechno je člověk schopen zvládnout sám :)
Řekla bych, že jsi jedna z mála lidí, co znám, u kterých je opravdu vidět životní posun a pokrok, že na sobě fakt tvrdě makáš a posouváš se vpřed, vždyť co jsi všechno zvládla v práci a jak si vedeš v hudební publicistice, to je z mého pohledu neskutečné *hej* Proto věřím, že se i s tímhle zvládneš poprat a docílit vnitřní spokojenosti *placni* Budu držet palce :)
myfantasyworld: První zásadní věc je přiznat si problém sama sobě. Někdy toho tolik chceme překonat, protože nechceme ukázat tu slabost, tu zranitelnost před ostatními. Ale tys tenhle krok zvládla a začalo to řešit a věřím, že cizí člověk kolikrát dokáže víc. Někdy je ten odborník potřeba. Tak držím palce, ať ti to pomůže. :)
Vypsat takové věci sem je ulevující, protože tady v té komunitě je druhý domov.
iva: Ale no tak. Když tě bolí zub, jdeš s tím k zubaři a taky to nebereš jako osobní prohru ;-) ;-)
Moc se mi líbí, že sis dokázala nejen pojmenovat problém, ale i připustit, že tě problém obtěžuje a je třeba se s ním vypořádat *palec*
Psycholog je člověk školenej mimo jiné na to, aby pomohl, ALE nenechal se cizíma trápeníma trápit. To je podle mě hodně důležitý vědět.
No a i ty psychologové potřebují platit složenky... tak si když tak můžeš říkat, že vlastně TY děláš dobrej skutek, když jí necháš vydělat *andel* :-D
hroznetajne: Tak co, bylo to dobré, přineslo ti to alespoň něco? *modla* *srdce*
Jinak už jen za tu odvahu svoje pocity řešit, tě moc moc chválím, jsi dobrá!
damn-girl: Pomohlo mi to hrozně moc! Bála jsem se, jak budu o sobě vykládat někomu, úplně cizímu a nakonec to bylo strašně osvobozující. I nadále bych ráda aspoň jednou měsíčně chodila. Hrozně mě to motivovalo a najednou vidím, že bych spoustu věcí mohla zvládnout a dokázat :-).
damn-girl: Asi tady odpovím všem najednou, protože bych se akorát opakovala. Všem mnohokrát děkuju za obrovskou podporu. Dodalo mi to sil, tam dojít. Nakonec to bylo velmi milé posezení a nejlépe investovaný čas a peníze, do vlastní osoby, za poslední dobu. Ráda bych tomu věnovala jeden článek, ale zatím byly témata důležitější. Tohle je takový, u kterého jsem si říkala, že nemusí být úplně aktuální, protože v sobě má daleko větší poselství do života než ty, co teď vyšly :-).