tlapka: Achjo, nečetla jsem ten předchozí článek a když jsem viděla tu fotku s fáčem, doufala jsem, že nás pobavíš nějakou historkou s rouškou přes oči. A ono tohle... Boročku. Aspoň už to máš za sebou a nemusíš se klepat, jaké to trhání bude.
S tou prací ti rozumím. Taky jsem svou první, kam jsem nakonec nenastoupila (z podobných důvodů) obrečela. Asi za půl roku mi psali s nabídkou, jestli ještě můžu, ale už jsem byla jinde. Takže samce ještě žije, kór, jestli paní váhala. Poslední rok a půl mě totiž utvrzuje v tom, že věci se dějí ve správný čas, i když zpočátku vypadají spíše na průser. Věřím, že i tobě se všechno zúročí, až nastane správný okamžik.
Tak se opatruj a věřme, že bude zase líp. Nejsi na to sama. Vidíš? I ten nehet počkal, až se o tebe bude mít kdo postarat.