damn-girl: Děkuju! V brzké zahojení doufám taky. Dá se to zatím vydržet, ale je to strašně nepříjemné. Moc se s tím nedá dělat. Jediné co snad můžu je číst, trošku psát a kutit věci na telefonu a počítači, což člověka nebaví věčně A v práci, uvidíme, jaká bude. Trošku ale doufám, že se třeba za měsíc ozvou z domova, že to paní položila a jestli můžu nastoupit