Komentář, na který odpovídáte

24. 02. 2021 - 11:29

damn-girl: Máš naprostou pravdu s tím, kam člověk zaměřuje pozoronost. Znám to sama, proto se snažím na to svou pozornost nezaměřovat, ale občas na to mysl padne. Určitě to znáš sama, snažíš se snažíš a stejně to občas přijde, jako třeba tenhle článek . Občas prostě na té "cestě zaškobrtneš", ale zase se narovnáš a jdeš dál . Kdybych na to upírala pozornost daleko víc, tak už asi visím nebo jsem na nějakých prášcích :-D . právě proto, abych na to tak nemyslela jsem začala po letech spoustu nových věcí, které mě udržují v té životní pohodě. Začala jsem po letech znovu kreslit, snažím se vymýšlet nápaditější články sem na blog, ale i články do naší hudební redakce v magazínu. Začala jsem i daleko víc číst. Chodím i na procházky - ty jsou asi nejlepší. Pobyt venku prostě čistí hlavu, teda alespoň na mě působí nejlépe . Rozhodně není dobrá cesta úplně se "zazdít" doma a nevycházet. Protože i to neblaze ovlivňuje psychiku a psychika dělá s průběhem nemoci také hodně - věřím tomu . Takže to chce co nejvíc se udržet v pohodě, ale jak říkám, občas mě to přepadne, ale rozhodně to není ve velké míře a časté, ač se to možná z článku může jevit . A těm lidem bez domova věřím. Sama mám "osobní" zkušenosti, kdy jsme se u některých členů rodiny báli, jak to dopadne, že u nich ten průběh bude asi o kejhák a nakonec tím prošli prakticky v pohodě oproti ostatním, na první pohled zdravějším.
Občas to horší nálada padné asi na každého. Trvá to dlouho, je to přirozené, takový výkyv, ale chce to zase vybalancovat a žít dál v pohodě a ne ve stresu .

Děkuji ti moc za vysilující komentář