tlapka: Jaképak zatěžovat? Od toho máš blog, aby ti něco dal, ne jen ty jemu - tedy i pomoc, když se potřebuješ vypsat!
Je mi líto, čím procházíš. Není k tomu moc co dodat...Snad jen bys měla vědět, že přijdou zase lepší časy. Uvidíš, i když teta bude nenahraditelná, zase se najde důvod se smát. Třeba nějaká malinká sestřenka, bratránek nebo někdo úplně jiný. A teta by určitě nechtěla, aby ses trápila. Ani teď, ani později. Máš šanci ji toho ještě mnoho říct...
Co se pejska týče... znám to. Přišla jsem o toho prvního, se kterým jsem vyrůstala od školky, před necelými dvěma roky. O Vánocích. Ale musela jsem se utěšovat vědomím, že měl krásný život a takový konec pro něj bylo lepší. Ten poslední večer s ním... dodneška se mi tlačí slzy do očí, když si na to vzpomenu. A občas kvůli němu pořád brečím. A proč by ne? Jestli chceš brečet nebo křičet, breč a křič. Jen pokud Ti to uleví... to je hlavní. Piš, pokud se ti uleví, běhej, jestli se Ti uleví... ten zbytek přinese čas. Budu na Tebe myslet...