anna jade: To s tím ufňukaným emem mi připomnělo něco, čemu s kamarádkou říkáme "emo koutek" - tedy jedná se o její výmysl, ale to není ani tak podstatné. Prostě si občas tak sedneme a stěžujeme si, jak nás nikdo nemá rád, nic nás nebaví, nic nám ve škole nejde... atd. atd.
No, co tím chci zkrátka říct, je že vím přesně jak se cítíš. Jo, já vím, že v patnácti je trochu naivní a hloupé cítit se osamělá a deprimovat se představou, že budu navždycky sama a umřu jako stará panna s dvaceti kočkami, ale ono je to těžké, když polovina holek u nás ve třídě furt básní o svých klucích a na ulicích pořád potkávám nějaké zamilované páry. Achjo, je to těžké.
No, jinak doufám, že ti to stou prezentací výjde, co jsi tu o ní napsala, tak myslím, že to bude zajímavé & taktéž hodně štěstí a motivace s tím hubnutím!
damn-girl: Emo koutek, to je dobrý! Taky bych někdy něco takového potřebovala, ale zatím mám tenhle virtuální DD.
Já nemyslím, že naivní... naopak si myslím, že v tomhle ohledu je život v 15 těžší jak ve 20. Nejspíš to bude tím, že v 15 se furt člověk svým způsobem hledá kdežto ve 20 se už tak nějak zná a se spoustou věcí se tak nějak dokáže smířit. Takže mi to vůbec naivní nepřijde.
A neměj strach... nejsi sama. V poslední době si říkám čím dál víc, že skončím v opuštěném bytě sama se sebou s 20 kočkama :/ .
Děkuji, nakonec ale budu prezentovat příští týden jelikož mě začalo nehorázně bolet v krku :/. Psala jsem profesorce omluvu, tak snad to vezme. Nerada dělám tyhle věci po termínu jelikož mám pak vždycky pocit, že si učitelé myslí něco o tom jak jsem to udělala schválně jelikož jsem to ještě neměla hotové a tak :/...