Článek So sorry, f*cking time...

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: So sorry, f*cking time...

22. 09. 2012 - 22:22

zz: Moc mě mrzí, čím si teď procházíš. Sama mám s rakovinou bohužel hodně zkušeností. Jediné, co ti mohu poradit k zítřejší oslavě je, buď silná. Teta určitě nechce,aby jí někdo litoval, naopak, myslím si, že ocení, když si s ní popovídáš o normálních, obyčejných věcech a budeš se k ní chovat jako k "normálnímu" člověku. Povyprávěj jí o škole, určitě bude ráda, když se dozví, že se ti tam líbí. Bude ráda,když bude jí na chvíli někdo rozptýlí a bude mluvit o sobě ne o ní. Budu ti držet palce a myslet na tebe.Drž se!
K Ferdovi, jsem si jistá, že je to moc šťastný pejsek, když má takovou paničku. Je těžké loučit se s přítelem, který tu byl pro tebe tak dlouho, sama to nenávidím. Užívej si dny s ním a až přijde jeho chvíle mysli na to krásné, co jste spolu prožili.
Plakej, řvi, nedus to v sobě.
Myslím na tebe.

---
zz.pise.cz

22. 09. 2012 - 22:36

damn-girl: Děkuji ti moc za takové povzbuzující věty. Já vím jak s emám chovat, že se k ní mám chovat normálně a tak, ale právě proto to bude tolik těžký, dělat jako že nic :/.
Ještě jednou, DĚKUJI!

---
damn-girl.pise.cz

22. 09. 2012 - 22:50

zz: Není zač, pokud ti alespoň takhle trošičku pomůžu, jen mě to potěší.
Bohužel to bude těžké a bude tě to stát hodně úsilí, ale jsem si jistá, že to zvládneš!Je pro tebe moc důležitá, to ti dodá sílu. Povídej si s ní, já do dnes lituji, že jsem si s tátou a dědou nepovídala. Řekni jí všechno a naslouchej, užívej si čas strávený s tetou. Buď silná, buď jí oporou. Čtu tvé blogy už přes 2 roky a podle toho, co vím, jsi silný a empatický člověk, zvládneš to. Kvůli ní to zvládneš.

---
zz.pise.cz

23. 09. 2012 - 11:43

damn-girl: Ty jsi přišla o dědu a taťku? To jsem netušila, mrzí mě to .
Ty mé blogy čteš přes dva roky? Jaktože tě ještě neznám? Jaktože to je možný? :/

---
damn-girl.pise.cz

23. 09. 2012 - 13:07

zz: Bohužel jo.
Většinou stojím v ústraní a komentáře nepíšu. Začala jsem číst tvůj blog po koncertu Green Day a čtu ho pořád. Předtím jsem četla jen green day authority,ale pak jsem si řekla, že nějaké dobré stránky musí být i v češtině, no a tak jsem našla tvůj blog a blog Magnumky.

---
zz.pise.cz

23. 09. 2012 - 17:19

anna jade: Vím, že tohle říká spousta lidí a časem to ztratí smysl, ale moc dobře vím, čím si teď procházíš. Já takhle přišla o dědu minulé léto, zápasil s rakovinou na tlustém střevě, jestli se nemýlím, a pro celou rodinu to byla hrozně těžká doba, zvlášť pro mamku a její sestru. Chápu, že se bojíš toho se s ní setkat - vzpomínám si, jak hrozně těžké pro mě bylo chovat se k dědovi, jako by se nic nestalo a všechno bylo v pohodě, ale postupně to šlo samo, takže tohohle se podle mě bát nemusíš, určitě to zvládneš
Co se toho pejska týče, tak o tom taky bohužel vím svém. Jak už ale bylo řečeno, snaž se na to nemyslet a užít si s ním, když ještě můžeš. Loučení s chlupatými kamarády je jedna z nejtěžších věcí, co znám, ale vážně to zkus vypustit z hlavy, jenom se kvůli tomu víc trápíš. Držím ti palce, ať se všechno brzy vyřeší a obrátí v lepší!

---
justaskeleton.blogspot.com

23. 09. 2012 - 21:02

tlapka: Jaképak zatěžovat? Od toho máš blog, aby ti něco dal, ne jen ty jemu - tedy i pomoc, když se potřebuješ vypsat!
Je mi líto, čím procházíš. Není k tomu moc co dodat...Snad jen bys měla vědět, že přijdou zase lepší časy. Uvidíš, i když teta bude nenahraditelná, zase se najde důvod se smát. Třeba nějaká malinká sestřenka, bratránek nebo někdo úplně jiný. A teta by určitě nechtěla, aby ses trápila. Ani teď, ani později. Máš šanci ji toho ještě mnoho říct...
Co se pejska týče... znám to. Přišla jsem o toho prvního, se kterým jsem vyrůstala od školky, před necelými dvěma roky. O Vánocích. Ale musela jsem se utěšovat vědomím, že měl krásný život a takový konec pro něj bylo lepší. Ten poslední večer s ním... dodneška se mi tlačí slzy do očí, když si na to vzpomenu. A občas kvůli němu pořád brečím. A proč by ne? Jestli chceš brečet nebo křičet, breč a křič. Jen pokud Ti to uleví... to je hlavní. Piš, pokud se ti uleví, běhej, jestli se Ti uleví... ten zbytek přinese čas. Budu na Tebe myslet...

---
tlapka.pise.cz